úterý 7. února 2012

Ministryně Hanáková se v ČT zesměšnila

Bývalá starostka Vizovic, která je dnes ministryní kultury, Alena Hanáková, je nepochybně ráda, že získala tuto funkci. Stejně jako MUDr. Heger, který je ministrem zdravotnictví. Oba kariéru dělají díky exlidovcům, které vede Kalousek a spol. A tak podle toho také jednají, aby se Kalouskovi zavděčili. Nyní se k nim hlásí také další lidovec, vlivný europoslanec za KDU-ČSL Jan Březina. Podle informací serveru Aktuálně.cz teď vyjednává s TOP 09. Domnívá se zřejmě, že lidovci se do Parlamentu už nedostanou, a tak chce jít s Kalouskem.

Předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek včera prohlásil: Pan ministr Heger již za rok a půl v politice zjevně získal hroší kůži. Dobře ví, že svojí vlastní úhradovou vyhláškou poslal do krajských nemocnic málo peněz, mlčel při zvyšování DPH zatěžující hospodaření nemocnic a kritizovat teď kraje, je od něj slovy klasika nečestné a nesportovní. Hejtmani jasně sdělili lékařům už vloni, že kraje nemají vlastní zdroje na krytí ministrova slibu navýšení platů lékařů kromě úhrad od zdravotních pojišťoven. Leoš Heger to sám dobře ví, ale v zájmu volební kampaně TOP 09 před krajskými volbami zjevně opouští svoje lidské a profesní principy, díky nimž byl dříve ctěn a respektován, výměnou za každé nové ráno v křesle ministra zdravotnictví. Smutné, velmi smutné, říká předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek.

  Ministryně kultury Hanáková se v úterý večer v ČT zesměšnila. I když nic neví o majetku církvím, snažila se ho prosazovat. Ukázalo se však, že nezná postup, jakým se k částce došlo a nedokázala ani odpověděl na to, zda bude vrácený majetek zveřejněn. Poslanec ČSSD Jeroným Tejc postup vracení majetku kritizuje, spojit se však proti zákonu s Věcmi veřejnými, nepovažuje za možné. „Čekat na to, jak se na druhý den vyspí Vít Bárta, skutečně čekat nemůžeme,“ uvedl. „My chceme, aby byl majetek společně spravován státem a církvemi,“ dodal Tejc. „Podle našich expertů by pravděpodobně byla částka finanční kompenzace 17 miliard korun, což je o 42 miliard korun méně, než platí stát,“ argumentoval Tejc. „Vláda pravděpodobně chce dát církvím dar,“ myslí si. Na to už ale ministryně nedokázala odpovědět. „V této chvíli nemohu přesně říci, jak se k částkám došlo,“ přiznala ministryně Hanáková. Neodpověděla ani na otázku, zda bude vrácený majetek zveřejněn. Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference, však podobný postup odmítá. „Nadále by existovala abnormalita, ve které církev nemá plná vlastnická práva, řekl. „Každá církev a každý, kdo bude moci dokázat, že ten majetek jeho, ho bude moci získat zpátky. Já myslím, že to je v pořádku,“ prohlásila Hanáková. Je vidět, že Hanáková i Heger nejsou žádní odborníci, ale pouze poskokové Kalouska a spol.

                                   POSLANEC  HUML:  CIRKVÍM  SE  VRACÍ  VÍC

Podle Humla chce stát vrátit církvím víc, než na co mají nárok. „Stát platil desítky let platy všem duchovním, staral se o kostely, byť stejným způsobem jako o ostatní nemovitosti. Většinu pozemků jim sebrala pozemková reforma po roce 1918,“ odpovědě Huml. Spisovatelka Lenka Procházková podala trestní oznámení na členy vlády a arcibiskupa Dominika Duku v souvislosti s církevními restitucemi. Procházková je obviňuje z toho, že chtějí stát připravit o majetek v miliardové hodnotě. K žalobě se připojila i okresní organizace komunistické strany ve Znojmě. Pražský arcibiskup Dominik Duka požaduje záležitost za směšnou. „Pokud jsou trestná státní jednání, ke kterým dal výzvu Ústavní soud, tak prosím. Já, jako bývalý mukl komunistického režimu, jsem připraven a vím, co si mám do vězení vzít. Je groteskní, že se v žalobě setkává členka Charty 77 a Komunistická strana Čech a Moravy,“ uvedl pro Radiožurnál. Stát má církvím vyplatit od roku 2013 postupně 59 miliard navýšených o inflaci. Církvím se také vrátí 56 procent majetku v hodnotě 75 miliard. Zároveň se začne snižovat státní příspěvek až dojde k úplnému odloučení církví od státu.

                                            KALOUSKŮV  TUČNÝ  ODPUSTEK

  Hejtman a poslanec MUDr. David Rath říká: Současná vláda nás neustále bombarduje litaniemi o tom, jak je doba zlá, jak upadáme do velkých dluhů, jsme v hluboké krizi a všichni se musí uskromnit. Snižují se platy zdravotním sestrám, záchranářům, lékařům a vědcům, zvyšuje se DPH a tím i ceny potravin, léků a spousty dalších základních životních potřeb. A k čemu to všechno? Aby dnes mohl ministr Kalousek spolu s premiérem Nečasem s neuvěřitelnou lehkostí poslat 135 miliard církvím, respektive katolické církvi, protože ta dostane drtivou většinu, ty ostatní dostanou v podstatě drobné. Je to morální? Jednoznačně ne! A je to snad ekonomické? Samozřejmě, že není! A už vůbec ne v době, kdy víme, že má naše země vážné ekonomické problémy.
  Zastánci tohoto návrhu z řad vládních stran říkají, že jde o konečné vyrovnání s církvemi. Pak už bude pokoj a stát na tom ušetří. Zkusme ale trochu zapátrat v paměti. K první vlně restitucí docházelo na začátku 90. let. Tehdy se všem církvím, včetně katolické, vracel majetek, který potřebovaly ke své činnosti. Katolická církev tehdy jasně říkala: My jsme spokojeni, stačí nám to a nic víc už chtít nebudeme. S touto restitucí vyslovovala souhlas většina společnosti. Jenže všichni očekávali, že tím je konec. Najednou jako kdyby to ani církve ani tehdejší politici včetně Václava Klause nikdy neříkali. Najednou jsme jinde a tváříme se, jako kdybychom poprvé po dvaceti letech šli napravit minulé křivdy. A skutečně na tom stát ušetří? Kde je garance? Těch 135 miliard, které budou muset lidé zaplatit, dostane úzká skupina, církevní management. Nedostanou je ani faráři, ani věřící. Ti z toho nebudou mít nic. Jsem přesvědčen, že jim bude ten kostel padat na hlavu stejně, jako jim padá leckde dnes, a budou stejně čekat na dotaci obce, kraje nebo státu, aby jim nepršelo při bohoslužbách na hlavu. Majetky, které chce vláda dát církvím, neskončí u řadových věřících, farářů a farností. Těm pomáháme my. Jen Středočeský kraj každoročně vydává desítky milionů na opravy kostelů, far a klášterů. Jedná se o několikanásobně vyšší částky než za bývalého vedení kraje ODS a lidovci. A co dostanou od Vatikánu? Ani korunu! Veškeré prostředky na opravy posíláme my z rozpočtu krajů a měst, případně z rozpočtu Ministerstva kultury. A komu chce vláda tento majetek právně dát? Státu Vatikán! Ne nějakým duchovním hodnotám, charitě, nebo sociálním službám, ale konkrétní politické síle, která má svůj stát, vlastní policii, banku i tajnou službu. Jsem zvědav, kolik z těch peněz přijde zpátky, do těch konkrétních kostelů, far a klášterů, které jsou ve velmi špatném stavu.
  Vsadil bych se, že za pár let, až na to lidi zapomenou, přijde pravice znovu, tentokrát s tím, že se pánové Kalousek s Nečasem jednoduše zmýlili, na platy duchovních není a kostely hrozí, že nám spadnou na hlavu. Stát přeci nenechá církev padnout na kolena, tak prostě bude muset platit dál. Udělala se chyba, no co. Zažíváme to každý den. Když dneska připomenete kupónovou privatizaci, tak většina pravicových politiků řekne: Proč to sem taháte? Kolik tehdy vylétlo komínem? 500 miliard? Nevadí. Daňoví poplatníci to zaplatí, budou to platit sice ještě dalších sto let, ale tak co, stala se chybička.
Teď se stává druhá taková chybička: 135 miliard. O co vlastně jde? Vždy lidi to rádi zaplatí. Lidi rádi budou mít menší platy, dražší potraviny a léky, dražší životní náklady a nižší životní úroveň. Lidi se na katolickou církev rádi složí. Skládali se na ni staletí, tak proč by se na ni nemohli skládat znovu? Vždyť vlastně nejde o nic nového pod sluncem, nihil novum sub sole.

  Komu tento krok vlastně prospěje? Zvýší to prestiž církví ve společnosti? Naopak, tento zákon poškodí pověst církví a nejvíce katolické církve. Ta dnes čelí jedné z největších krizí ve své historii. A není se čemu divit. Co se dnes dozvíte o církvi, když otevřete noviny? Zneužívání chlapců je na denním pořádku a neustálými spory o majetek se z katolické církve stává symbol hamižnosti. Výsledek je jednoznačný. Ubývá lidí, kteří jsou ochotni identifikovat se s jakoukoliv církví. Největší úbytek zaznamenává právě katolická církev. K čemu budou církvím lesy, pole a peníze, když se od nich odvrátí drtivá většina jejich věřících? Neměly by církve přemýšlet spíše o tom, jak působit dole mezi lidmi?
  S trochou zlehčení mně těch 135 miliard připadá jako takový pěkně tučný odpustek. V určitém historickém období si katolická církev vylepšovala svoji ekonomickou bilanci tím, že se za jakýkoliv hřích dalo vykoupit. Čím těžší hřích, tím vyšší platba. Když jsi zhřešil v myšlenkách, stálo to málo. Když jsi něco ukradl, stálo to víc. Asi si představovali, že když pak člověk půjde k poslednímu soudu ke svatopetrské bráně, prostě ukáže kupónky a řekne: ,,Já jsem si zaplatil, svatý Petře, koukej mě pustit dovnitř.“ Zvláštní logika, nicméně fungovala. Dnes to vypadá, že se pan Nečas a panem Kalouskem k této dobré tradici katolické církve vracejí. Zajímalo by mě, jakými těžkými hříchy je zatíženo jejich svědomí, že za to my všichni budeme muset zaplatit 135 miliard, uvedl poslanec Rath.

Rittig, Jindra, Dlouhý a spol. likvidují Budvar?

   Nový ministr zemědělství Petr Bendl, jehož si vybral Nečas místo dřívějšího ministra Ivana Fuksu, se dnes pouští do likvidace úspěšného a prosperujícího pivovaru Budvar v Českých Budějovicích. A napomáhat mu k tomu mají, jak řekl v úterý večer v ČT nynější generální ředitel společnosti Budějovický Budvar Jiří Boček, dr. Tomáš Jindra, známý Rittig, Dlouhý a ještě další kamarádi neboli kmotři,  jak se dnes říká. Boček je v Budvar 21 let. Bendl dosadil do správní rady Jindru, který v podniku chce nyní poroučet, i když o něm nic neví. Útoky na Budvar Bočka nepřekvapují – podle něj je za nimi hlavně snaha nadnárodní společnosti Anheuser-Busch firmu Budvar ovládnout. „Součástí tohoto projektu je snaha dostat se na klíčové rozhodovací pravomoci ředitele,“ popisuje Boček. A to lze jen tak, že někdo Budvar ovládne  personálně, jelikož se stále jedná o vládní podnik.„Nechápu, proč se tady vytváří obraz toho, že jsme mimo dosah kontroly vlastníka, tedy státu,“ divil se a popsal několik mechanismů, jakými je společnost kontrolována. „Stát ve státě nejsme,“ popřel Boček. „Není ale možné, aby nám pod ruku koukali lidi, o kterých jsme přesvědčeni, že by tam mohla fungovat podjatost nebo střet zájmů,“ myslí si. Transformace národního podniku na akciovou společnost není možná kvůli soudním sporům se společností Anheuser-Busch. Mohlo by dojít ke ztrátě duševního vlastnictví. Kolem tlaků na Bočkovo odvolání se objevuje také jméno Ivo Rittiga a jemu blízkých lidí. „Nemám důvod proto, abych odstupoval. Firma má výborné výsledky. Nemám se za co stydět, je průhledná,“ tvrdí Boček. „Kdybych řekl, že za tím nevidím politiku, to bych lhal,“ řekl ředitel Budvaru. Velká většina, 96% diváků, kteří Hyde Park sledovali a rozhodli se hlasovat, generálního ředitele Bočka podporují a drží mu palce, aby se nevzdával.

                        POSLANEC  PAROUBEK:  JDE  O  ZLODĚJNU

  Předseda Národní strany a poslanec Paroubek říká: Již dlouhá léta mají různé zájmové skupiny navázané na ODS apetit na zpeněžení národního podniku Budějovický Budvar. Při povolebních jednáních po patových volbách v létě roku 2006 se moji spolupracovníci dozvěděli, že ODS má k dispozici kupce Budvaru za 40 miliard korun. Prodej Budvaru zahraničnímu investorovi nebyl pro mě osobně pochopitelně v žádném případě přijatelný. Ostatně jen malá zmínka o možné privatizaci Budvaru zvedla silnou vlnu společenské nevole, a to nejen v jižních Čechách. Proto ODS celou věc v zásadě odpískala. A nepovedlo se jí v letech 2006 až 2010 ani to, aby přeměnila Budvar z národního podniku na akciovou společnost. To měl být nepochybně první krok k jeho budoucí privatizaci.

Ředitelem n.p. Budějovický Budvar je dlouhá léta Jiří Boček. Zkušení a velmi úspěšný manažer. Jím řízený podnik vykazuje velmi slušný zisk. Neviděl jsem ho déle než dva roky, až o tomto víkendu. Problematika Budvaru mě velmi zajímá, a proto mě zaujaly v minulém týdnu informace o blíže nespecifikovaných problémech v jeho hospodaření a informace, že prý jsou problematické a vleklé soudní spory Budvaru s Anheuser-Busch. Alespoň to veřejně tvrdil úspěšný ministr zemědělství Bendl. Mimochodem, tyto spory mezi oběma firmami probíhají již od roku 1912.

Zjišťoval jsem, co na to řekne generální ředitel Budvaru. Jak jsem se dozvěděl, hospodaření budvaru je každoročně auditováno jednou z nejrenomovanějších auditorských společností BDO. Audit tedy ministr Bendl má a dost dobře nechápu, co by tam nějací jiní „auditoři“ mohli zjistit. Představa, že by renomovaná společnost BDO dělala svou práci amatérsky či dokonce nekvalitně, liknavě určitě nemohu sdílet.  

Ministerstvo zemědělství dostává kromě auditů BDO také celou řadu dalších informací a tato komunikace mezi ministerstvem a BDO probíhá vlastně on-line. Supervizorem známkoprávních sporů s n.p. Budějovický Budvar je renomovaná Advokátní kancelář Kříž, Bělina, od které ministerstvo mělo a kdykoliv může mít k dispozici potřebné informace o stavu těchto sporů. A že to jde pomalu? V letech 2000 až 2009 bylo definitivně ukončeno 115 soudních sporů a správních řízení před patentovými úřady, z toho 82 případů skončilo vítězstvím českého Budvaru. To byla gigantická, obdivuhodná práce.

Premiér Nečas mluví jistě pravdu, když říká, že národní podnik Budějovický Budvar prodat nechce. Věřím mu to. Lidé z ODS (Bendl) i kolem této strany mají zřejmě za lubem něco jiného. Již dva roky je na ministerstvu zemědělství návrh Američanů, který směřuje k „dohodě“ podle jejich představ. V obou Amerikách, severní i jižní, by měli Američané z Anheuser-Busch exkluzivitu na svou značku a český budvar by šel do obou Amerik pod etiketou Czechvar. A tam, kde vládne exkluzivita českého Budvaru (a Budvar vyhrával spory), by byly dvě rovnocenné značky – česká a americká. Jednalo by se o Evropu včetně Ruska (a jeho asijské části) a států střední Asie. Souhrnně se jedná o země, kam jde 85 % českým Budvarem vyváženého piva.

Tomu já říkám – pokud by se provedla tato „dohoda“ á la smlouva Zanzibar – Velká Británie z konce 19. století, pak by se český Budvar stal tím Zanzibarem. Uplatněním této nerovnoprávné „smlouvy“ by Budvar ztratil velkou část své tržní hodnoty.

  Ministr Bendl tomu buď vůbec nerozumí, anebo mu naopak rozumí velmi dobře. Myslím, že to druhé bude asi pravda. Budvar by přišel o významnou část svého goodwillu. A kdo věří, že to může být skautsky nezištná operace, ten se nejspíše mýlí. Ve hře mohou být „odkloněná“ plnění v rozsahu set milionů či dokonce miliard korun. Opravdu, ale opravdu si nemyslím, že v tuto chvíli hrozí privatizace Budvaru. Hrozí něco jiného: vytunelování značky českého Budvaru. O tom nemůže nevědět premiér Nečas. Co mě také chybí, to je silně kritické a informované stanovisko stínového ministra zemědělství Michala Haška. Pokud jsem si schopen zajistit informace já, je on jistě také plně v obraze. On ale zatím střílí na trochu jiný terč, privatizace opravdu nehrozí. Vše je jinak, uvádí Jiří Paroubek.

                                          ZLODĚJNA  ODS

  Politik Ivan Přikryl: Byl jsem několik let členem dozorčí rady Budvaru v Budějovicích. Budiž řečeno v úvodu, že to byla honorární, neplacená funkce, dokonce ani náklady na dopravu mi nebyly hrazeny. Jmenoval mě svého času ministr zemědělství Gandalovič. Přiznávám, že je to politik, kterého znám a důvěřuji mu. A asi i on mně. Řekl mi: „Vybral jsem Vás jednak proto, že jste znalý obchodního práva, a také, aby opozice (ČSSD) měla všechny potřebné informace.“ A po několika letech mi přišel doporučený dopis, ve kterém mě ministr zemědělství Fuksa odvolal. Bez slova vysvětlení. No budiž, znám politické hrátky a nijak mě to nepřekvapilo. Ale protestuji proti snaze „někoho“ ukrást Budvar „za bílého dne“.

  Ekonomická situace – firma chce investovat do rozvoje – chce stavět novou část továrny. Má na to peníze z vlastního hospodaření. Chce to někdo „ukrást“?
Známka - advokátní kancelář Kříž a Bělina byla supervizorem známkoprávních sporů. Ministerstvo má on-line všechny informace. Tedy ví, jaký je stav desítek soudních sporů. V současné době tak Budějovický Budvar hájí svá historická práva ke svým ochranným známkám před soudními útoky společnosti Anheuser-Busch Inbev ještě ve 22 soudních sporech ve 14 zemích. V období let 2000-2009 bylo definitivně ukončeno 115 soudních sporů a správních řízení před patentovými úřady, z nichž 82 případů skončilo vítězstvím Budějovického Budvaru. Velká většina soudních rozhodnutí tak potvrdila práva Budějovického Budvaru k jeho ochranným známkám. Na schůzích dozorčí rady se podrobně probírají ekonomické výsledky. Michal Doktor je dobrý ekonom, aby sdělil, že hospodaření je OK. Já se cítím povolán k analýzám právním. Co Petr Bendl sleduje? Jaký model fikce pro média? Jako Vondra v LOMu? Obchoduje? Je mi líto, ale tato vláda obchodníků se mi nelíbí, říká Ivan Přikryl.

                                          BOBOŠÍKOVÁ  KRITIZUJE  VLÁDU

  K Budvaru se vyjádřila i politička Jana Bobošíková: "Je to naprostá nehoráznost. Místo toho, aby vláda přemýšlela, co udělá pro zvýšení výkonnosti ekonomiky a prestiže naší země, uvažuje o prodeji značek i míst spojených s historií, státností, národní hrdostí a tradicí České republiky," kritizovala podle Mediafaxu Bobošíková nový kabinet. Zvlášť jí pak vadí, že o tom koalice nikdy dříve nehovořila. "Nový styl této vlády evidentně spočívá v zatajování skutečných záměrů, o kterých se dozvíme, jen když se někdo z ministrů prořekne," rýpla si. O prodeji posledního státního pivovaru se mluví už několik let. Bývalý ministr zemědělství Ivan Fuksa řešil převod Budvaru z národního podniku na akciovou společnost. S privatizací se může začít až potom, co bude tento převod hotov. Budvar letos slaví 115 let od svého založení. Loni vyprodukoval 1,2 milionů hektolitrů piva a téměř polovinu z toho vyvezl do zahraničí. /re/

Velvyslanci Turecka a Španělska v Plzni

   Dvě velvyslanecké návštěvy hostil Plzeňský kraj. Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Turecké republiky v Praze J.E. Cihad Erginay se setkal s hejtmanem Milanem Chovancem, dalšími členy rady PK a se zástupci Regionální hospodářské komory Plzeňského kraje na pracovním obědě. Do PK přijel turecký velvyslanec se záměrem zvednout vzájemnou spolupráci, která v posledních letech kvete zvláště v oblasti cestovního ruchu. „Loni bylo v Turecku na dovolené 150 tisíc českých turistů, letos se to zvedne asi na dvojnásobek. Máme co nabídnout, kromě moře a podnebí také zlepšující se služby. Dokonce se v Turecku začínají budovat také lyžařská střediska,“ říká J.E. Cihad který budoucnost vidí také v obchodu. Jeho cílem je navštěvovat zástupce hospodářských komor, zemědělství i průmyslu a prohlubovat spolupráci.

Plzeňský kraj je na spolupráci připraven, jak potvrzuje hejtman Milan Chovanec: „Podpora podnikatelů je důležitá a my se jí nebráníme. Pokud bude zájem na obou stranách, uskutečníme společnou návštěvu se zástupci kraje a vybraných firem v Turecku. Stejně tak jsme připraveni přijmout delegaci Turecka a představit a ukázat jim Plzeňský kraj, protože především cestovní ruch u nás v kraji má co nabídnout.“

Návštěva velvyslance Španělska Jeho Excelence pana Pascuala Ignacia Navarra Ríose

V odpoledních hodinách přijal na krajském úřadu náměstek hejtmana Ivo Grüner a radní František Bláha velvyslance Španělska Jeho Excelenci Pascuala Ignacia Navarra Ríose.

Velvyslanec Španělska se při své první návštěvě v Plzeňském kraji zajímal především o možnosti spolupráce v oblasti ekonomiky a vědy a výzkumu. Především v souvislosti s navázáním a rozvíjením kvalitní fungující kooperace ve školství, konkrétně o zapojení vysokoškolských pedagogů Západočeské univerzity a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni do vzájemné spolupráce výměny zkušeností v oblasti vědy a výzkumu.

Jeho Excelence Pascual Ignacio Navarro RÍOS je ve své funkci od října 2011 a jeho návštěva měla především zdvořilostní a seznamovací charakter. Dalším ze zajímavých témat rozhovoru byla problematika čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Náměstek hejtmana Ivo Grüner seznámil hosty se systémem fungování čerpání v Plzeňském kraji, se spolufinancováním projektů i krajskými prioritami. Na závěr návštěvy pozval atašé pro vzdělávání Demetrio Fernandez zástupce Plzeňského kraje na březnové divadelní představení žáků Gymnázia L.Pika ( hrané ve španělštině) do divadla Alfa, které je důkazem úspěšné spolupráce v oblasti školství.

                                              FOND  NA  REKONSTRUKCI  OBJEKTŮ

   Na Krajském úřadu Plzeňského kraje (PK) se uskutečnilo setkání zástupců Plzeňského kraje a Sdružení měst a obcí PK se zástupci ministerstva dopravy ČR a SŽDC, s.o. a ČD, a.s. Hlavním tématem jednání byla možnost bezúplatného převodu nepotřebného (zbytného) majetku při železnicích v Plzeňském kraji ze stávajících vlastníků na obce a města. Nakládání s nepotřebným majetkem Správy železniční dopravní cesty, s.o. a Českých drah, a.s., při železničních trasách, který v mnoha případech bezúčelně chátrá, je problém, který trápí většinu starostů měst a obcí. Nádražní budovy, sklady, prostranství, příjezdové komunikace jsou často v havarijním stavu a hyzdí své okolí. „Je potřeba vyhotovit ucelenou analýzu toho, o jaký majetek mají obce zájem. Materiál, který připraví do šesti měsíců Regionální rozvojová agentura PK (RRA) bude rozdělen na dvě oblasti a to na objekty Českých drah (ČD) a objekty Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Obce by měly ještě před tím vytvořit podrobný seznam majetku, o který mají zájem, včetně všech detailů, jako jsou příjezdové cesty k budovám, budovy, v nichž jsou byty a podobně, “ říká hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec.

Obce a města Plzeňského kraje mají zájem o převedení tohoto majetku do svého vlastnictví, a to pokud možno bezúplatnou formou, neboť jeho následné využití předpokládá v mnoha případech nemalé finanční prostředky pro úpravy nebo rekonstrukce. To však v současné době legislativa neumožňuje, jak potvrzuje náměstek hejtmana Jaroslav Bauer: „ V současné době není možné tento majetek převést bez souhlasu vlády. V případě majetku SŽDC lze se souhlasem státu převádět, ale v případě ČD to bude složitější.“ Zástupci ČD deklarovali, že jsou připraveni jednat a obcím co nejvíce zohlednit podmínky. Je dokonce šance, že u určitých budov bude možnost řešit situaci pronájmem, výpůjčkou nebo prodejem za symbolické ceny.

„Plzeňský kraj vytvoří pro příští rok speciální „havarijní fond“, ze kterého se bude hradit částečná pomoc obcím s financováním rekonstrukcí budov, nikoli jejich koupě,“ uzavírá hejtman Milan Chovanec. Díky společnému jednání se také podařilo nastavit systém komunikace mezi obcemi a ČD,a.s. SŽDC, s.o. Společnosti budou informovat obce o záměrech v souvislosti s racionalizací a modernizací železničních tratí a o evidenci nepotřebného majetku. Další pracovní jednání zúčastněných stran se uskuteční po zhotovení analýzy Regionální rozvojovou agenturou PK. Petra Jarošová, tisková mluvčí

Veletrhy Styl a Kabo na Výstavišti v Brně

  Únorové Mezinárodní veletrhy módy, obuvi a koženého zboží STYL a KABO jsou jistě nejvýznamnější obchodním setkáním módních branží na území České republiky s celoevropským dosahem. Veletrhy mají kontraktační charakter a jsou určeny pouze odborníkům, obchodníkům a dalším profesím spojených s módní branží. Od 12. do 14. února 2012 se na brněnském výstavišti představí bezmála jak 300 vystavovatelů ze 14 zemí světa, kteří představí nové modely a kolekce od více jak 500 značek pro sezónu podzim-zima 2012/2013. Již 39. ročník Mezinárodních veletrhů módy, obuvi a koženého zboží STYL a KABO bude probíhat, po dobrých zkušenostech ze srpna loňského roku, opět od neděle do úterý. Po celou dobu trvání veletrhů módy je vstup do areálu možný pouze na základě povinné registrace nebo předregistrace. Ve dvou nejmodernějších výstavních pavilonech brněnského výstaviště P a F se představí 532 oděvních, obuvnických a kožedělných značek ze 14-ti zemí. Vedle tradičních zahraničních výrobců - vystavovatelů ze Slovenska, Polska, Německa a Rakouska je viditelný opětovný zvýšený zájem vystavovatelů z Portugalska. Kromě českých vystavovatelů zde budou mít své zastoupení Litva, Maďarsko, Srbsko, Francie, Řecko, Španělsko a z exotických zemí Čína - Taiwan a Indie.

Největší pavilon brněnského výstaviště, pavilon P, nově patří veletrhu módy STYL. Zde se odborní návštěvníci seznámí s nejnovějšími kolekcemi v oborech spodní prádlo, plavky a plážové oblečení, dále punčochové zboží, módní doplňky a nebude chybět bižuterie. Nejsilnější skupinou budou firmy s dámskou a pánskou konfekcí, dále džínová móda a kojenecké a dětské oblečení pro děti do 15 let. Chybět nebude ani těhotenské oblečení a branže - móda v nadměrných velikostech. Více jak 177 vystavovatelů na veletrhu STYL nabídne a představí obchodníkům zboží od více než 320 různých značek konfekce, textilu, prádla, plavek a ostatních módních doplňků.

V pavilonu P jsou umístěna dvě přehlídková mola. Velké molo je určeno pro předvádění klasické módy. Módní přehlídky STYL SHOW zde budou probíhat dvakrát denně a to vždy v 11:00 a v 16:00h. Představí se zde značky: Andrea Zieglerini, Brandit, Face, Face Teens, Moděva, Sanu Babu, Sunny Art a Tonak.

Malé molo je určeno k módním přehlídkám nových kolekcí denního a nočního prádla a plavek. V průběhu tří dnů se představí modely od firem a značek: Affairs by Sassa, Eurofala, Calvi, Fabio, Lian Mood, Pleas, Sassa, SoftLine Collection a Veneziana. Módní přehlídka kolekcí prádla a plavek LINGERIE SHOW bude probíhat dvakrát denně a to v 10:00 h a v 15:30 h na malém mole.

Pavilon F je nově zasvěcen veletrhu obuvi KABO, kterého se v únoru účastní 92 vystavovatelů ze 13 zemí, kteří představí kolekce a modely od více jak 210 značek. Sortiment vystavovaného zboží tvoří dámská, pánská a dětská obuv, kožená galanterie a kožené doplňky, to vše nejen od významných leadrů trhu, ale i tradičních menších značek na českém trhu . Zajímavostí je účast významných německých výrobců obuvi Wendel, Wortman a Caprice tentokrát přímo mateřskými centrálami - dříve se nechávali zastupovat svými českými obchodními zástupci. Nedílnou součástí veletrhu KABO bude i slavnostní vyhlášení výsledků soutěže TOP MODEL - o nejlepší výrobek v obuvi a předání ocenění „Česká kvalita“ a „Žirafa“ – zdravotně nezávadná dětská obuv". Vyhlášení proběhne v pavilonu F v KABO FÓRU v pondělí 13.2.2012 v 15:00h.

O snadnou orientaci návštěvníků se postará přehledná MAPA ZNAČEK, kterou návštěvníci obdrží ke vstupence do areálu výstaviště. Kvalitní občerstvení, odpočinek, relaxaci a možnost obchodovat v příjemném prostředí zajistí návštěvníkům i vystavovatelům několik stylových kaváren, restaurací a snacků v obou pavilonech po celou dobu trvání veletrhů.

Oděvní obchod v Německu hledí skepticky do r.2012

Český oděvní (módní) průmysl realizuje v exportu vyšší tržby než na domácím trhu. S velkým odstupem za nejdůležitějším trhem, kterým je Německo s podílem téměř 30% celkového exportu, následují Itálie s 12% a Slovensko s 11%. Proto situace a dění v německém oděvním obchodě (obrat 61 mld.€ = 1,5 bil.Kč) - kde zboží z ČR přes různé kanály končí - má vliv na zdar nebo neúspěch českých exportních podniků a tím i na oděvní průmysl v ČR vůbec.
Perspektivy pro rok 2012 jsou v německém oděvním obchode ve srovnání s rokem 2011 spíše nepříznivé, jak vyplývá z ankety odborného časopisu Textil Wirtschaft z prosince 2011. 73% dotázaných obchodních firem očekává, že spotřební klima se zhorší vlivem toho, že hospodářský růst se podstatně zpomalí, z 3% roku 2011 na pouhé 0,9%, což bude mít nepříznivý vliv na disponibilní příjmy domácností. Je známo, že nákup oděvů je velmi citlivý na změnu příjmů, zejména na jejich pokles. Skutečně: 43% dotazovaných spotřebitelů hodlá vydat na oblečení méně než před rokem a jen 31% více. Není se co divit, že 42% dotázaných obchodních firem vychází z realizace nižších tržeb (pro r. 2011 jich bylo jen 14%) a 32% očekává vyšší tržby (2011: 67%). Že výnosy (zisk) budou nižší než před rokem se obává 51%, s vyššími počítá jen 26% obchodů (v r. 2011 byl poměr obrácený). Tyto skutečnosti by naši exportéři měli brát v úvahu při plánování.
Pro pochopení pravého významu uvedených čísel je nutno znát situaci roku 2011, který slouží obchodu za základ úvah pro rok 2012. Uplynulý rok až do pololetí překonal očekávání obchodu: tržby se zvýšily o více než 3%, což bylo více než rok předtím. Ve 2. polovině srpna, v září a v říjnu (start zimní sezony) přišel díky teplému počasí hluboký propadák. Jen úspěšný před- a povánoční prodej zachránil tržby alespoň na úrovni minulého roku po +3% za rok 2010. (Za posledních 15 let vykázal oděvní obchod růst tržeb jen třikrát: 2006, 2007 a 2010.) V roce 2011 nejhůře dopadl prodej mladé módy/džínového oblečení s -5%, nejlépe na tom byl prodej dámské módy s +2% a +/-0% vykázal pánský sortiment.

Neobvyklé byly tři skutečnosti:

ad 1) zboží v nízkém žánru (kvalita/cena) bodovalo lépe než ve středním a vysokém žánru, které v obou případech skončilo lehce v mínusu;

ad 2) růst tržeb měly menší firmy do 1,5 mil.€ (36 mil. Kč), menší pokles velké firmy nad 5 mil.€ (125 mil. Kč) a velký pokles středně velké firmy mezi 1,5 až 5 mil.€;

ad c) nejlepší výsledky měly obchody mimo střed měst, horší obchody ve středu, ale ne na „1a“ polohách, a nejhorší výsledky obchody v nákupních centrech a exponovaných „1a“ polohách; zvykem vždy byla přesně obrácená stupnice. Celkem 52% obchodních firem se muselo vyrovnat s poklesem tržeb, 35% vykázalo růst a pouze 13% firem zůstalo na úrovni roku 2010. Dr.Josef Adamíček

Čína jako lídr světového oděvního trhu?

  Mezinárodní veletrhy módy a obuvi STYL a KABO umožní odborníkům a obchodníkům z oděvní oblasti nejen prezentovat své zboží a poznat nové značky. Mohou také diskutovat o tématech, která se týkají módy všeobecně. Jedno takové ožehavé téma se jistě opět mezi odborníky objeví – jak to vypadá s výrobou v Číně a zda se mění strategie velkých oděvních společností. Letošní ročník STYL a KABO, který se koná od 12. do 14. února na brněnském výstavišti, se bude věnovat i tomuto tématu.

Čína: polovina trhu

První dekáda 21. století na světovém oděvním trhu proběhla ve znamení upevnění pozice Číny jako hlavního dodavatele šitého a pleteného oděvního zboží. Situace je v podstatě stejná jako kolem roku 1995, kdy téměř polovina oděvů pro průmyslově vyspělé země a z části také pro vyspělejší země třetího světa byla „made in China“. Dnes je situace stabilizovaná, konkurenční boj probíhal převážně ve druhé polovině trhu, tedy v té, která nebyla obsazena Čínou.

Od 80. let 20. století Čína velmi radikálně ukrajovala z koláče celkových dodávek na světovém oděvním trhu. Oděvní průmysl v té době s větším či menším úspěchem uplatňoval nové strategie proti invazi čínského zboží. Výroba se tak většinou přesunovala mimo vlastní závody evropských oděvních podniků – nejčastěji na Balkán či do severní Afriky. Začala se také objevovat strategie nákupu a dovozu zboží z cizí výroby pod vlastní značkou. Plné uplatnění našla tato strategie v systému oděvních filialistů (velkých výrobců oděvů) a obchodních koncernů.

Začátek 21. století: oslabování pozic Číny

Ačkoli si mnozí výrobci oděvů byli dominance Číny na světovém oděvním trhu vědomi, na konci první dekády 21. století velcí zadavatelé a odběratelé ve vyspělých zemích začali hledat nová výrobní stanoviště mimo Čínu. Změna výrobních míst proběhla nejprve u firem s méně náročným zbožím, následovaly je také společnosti se známými světovým značkami. I tato strategie měla co do činění s ekonomickou krizí v roce 2008. Po jejím překonání se zakázky v Číně už nevrátily k plné výši a Čína tak začala ztrácet pozici lídra na světovém oděvním trhu. I když je odchod značek z Číny pomalejší než jejich příchod, může se stát trendem. Záleží i na tom, jestli se najdou kvalitativně plnohodnotní výrobci za konkurenceschopné ceny.

Čína díky svému extrémnímu hospodářskému růstu a s ním spojeným růstem mezd a příjmů přestává být cenově atraktivním stanovištěm pro oděvní výrobu ve srovnání s konkurujícími zeměmi na nižší hospodářské úrovni. Jako nová (a staronová) výrobní místa přicházejí v úvahu země jihovýchodní Asie: Indie, Pákistán, Bangladéš, Vietnam, Thajsko a Indonésie. Dobré šance má taktéž Turecko. V Americe je to oblast Karibiku a střední Ameriky.

Pokud hovoříme o Číně, máme na mysli několik tisíc čtverečních kilometrů přímořského regionu mezi Kantonem na jihu a Šanghají na severu, plus území kolem Pekingu – zde je soustředěn veškerý průmyslový potenciál Číny. Industrializace způsobila růst mzdových nákladů celkově i v oděvním sektoru. Na růst nákladů působí také zvyšování vedlejších mzdových nákladů pod tlakem požadavku zlepšení sociálních podmínek pracovníků, které zaostávaly za dosahovanou hospodářskou úrovní země. Ke zvyšování vývozních cen přispělo také plíživé zhodnocování čínského jüanu pod tlakem USA. Mnohé čínské podniky se ve snaze bránit nekonkurenčním mzdám a nedostatku pracovníků rozhodli přesunout výrobu do vnitřních částí Číny. To má za následek další navyšování nákladů kvůli logistickým problémům – vzdálenosti od přístavů a letišť.

Nově se rýsující situace staví před zahraniční zadavatele pravděpodobně větší problémy než pro domácí výrobce. Ti nacházejí díky růstu disponibilních příjmů sta miliónů spotřebitelů náhradu za výpadek zahraničních zakázek na domácím trhu. Platí to zejména u výrobců střední a vyšší cenové kategorie, o jejichž zboží má zájem narůstající střední vrstva. I na tuto třídu se zaměřují letošní Mezinárodní veletrhy módy a obuvi STYL a KABO, které proběhnou na brněnském výstavišti od 12. do 14. února.

I když se prosadí trend ústupu z Číny, tato země i nadále zůstane hlavním hráčem na světovém oděvním trhu. Neznamená to tedy renesanci oděvního průmyslu v průmyslově vyspělých zemích, ale v nejlepším případě jeho stabilizaci. Dr.Josef Adamíček

O autorovi: Dr. Josef Adamíček je uznávaný odborník na veletrhy módy a módní byznys. V rámci své profese navštěvoval veletrhy módy po celém světě. Působil mimo jiné jako poradce pro textil a oděvy ministerstva průmyslu a obchodu. Je zakladatelem odborného magazínu Textil Journal. V současné době působí jako zahraniční konzultant pro oděvní trh v ČR a spolupracuje s pořadateli veletrhů módy STYL a KABO. /bv/

Rekordních 6,8 milionu turistů v ČR

   Rok 2011 byl pro Českou republiku z hlediska příjezdového cestovního ruchu rekordní. Do českých hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) přijelo celkem 6,8 milionu zahraničních turistů, což bylo o 7,9 procenta více než v předchozím roce a současně nejvíc v historii. Návštěvnost zahraničních turistů zlomila rekord z roku 2007, kdy do ČR přijelo 6,7 milionu zahraničních turistů. Vyplývá to ze statistik, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výrazně vzrostl i počet přenocování zahraničních turistů, když dosáhl 19,9 milionu, což bylo o 8,1 procenta více než v roce 2010. Počet přenocování tak rostl v minulém roce rychleji, než počet příjezdů, což v praxi znamená prodloužení průměrné doby pobytu. Ta v roce 2011 činila 2,906 přenocování na jeden příjezd.

„Na výborných výsledcích roku 2011 se významně podíleli turisté z Ruska, kterých letos přijelo do ČR rekordních 570 tisíc. Počet ruských turistů dokonce o 70 tisíc překonal náš předběžný odhad z počátku ledna,“ uvedl Rostislav Vondruška, generální ředitel agentury CzechTourism. Meziroční nárůst počtu ruských turistů dosáhl 37,5 procenta.

Hlavní zdrojovou zemí bylo i v roce 2011 Německo, odkud přijelo 1,42 milionu zahraničních turistů, což bylo o 5,5 procenta více než v roce předchozím.

„Rok 2011 byl z pohledu vývoje německé ekonomiky nejlepší za posledních dvacet let. Nezaměstnanost byla nejnižší od sjednocení Německa (7,1 procenta). Mezi spotřebiteli panuje vysoká důvěra v pozitivní vývoj ekonomiky a tedy i chuť utrácet. V současné době se sice rýsují jistá rizika ohledně vývoje v eurozóně, ale na trhu zatím přetrvává opatrný optimismus,“ uvedl David Pastva, ředitel zahraničního zastoupení agentury CzechTourism v Německu. Významně přibylo také turistů z Polska (6,6 procenta), které je po Německu a Rusku třetím nejvýznamnějším trhem. Rostl také počet turistů ze Slovenska, Itálie, či Francie. Na mimoevropských trzích zaznamenala ČR nárůst poptávky v Brazílii, Číně, Kanadě a Mexiku. Z krajů byla v roce 2011 nejnavštěvovanější Praha (4,43 mil. zahraničních turistů), Karlovarský kraj (490 tis.) a Jihomoravský kraj (409 tis.). Ing. Mojmír Mikula, ředitel odboru Výzkumů, trendů a inovací CzechTourism

ČR lákají turisté ze Sovětského svazu

  Česká republika není atraktivní destinací jen pro Rusy, ale i pro turisty ze zemí jako je Ukrajina, Litva, Lotyšsko či Estonsko. Turisté z těchto zemí vnímají Česko především jako zemi vhodnou pro poznávací turistiku. Rádi se sem vracejí a doporučují návštěvu svým známým. Atraktivní jsou pro ně i české lázeňské a wellness pobyty. Nadprůměrný zájem o návštěvu České republiky (ve srovnání se zeměmi západní nebo jižní Evropy) zaznamenala agentura u všech pěti sledovaných zemí. U spontánně zmíněných oblíbených dovolenkových destinací se ČR objevila na Ukrajině na pátém, v Rusku na devátém a v Litvě na třináctém místě. Také v umístění týkajícím se cestovatelských plánů je ČR na atraktivních příčkách.

V populaci sledovaných zemí je také vysoké procento obyvatel, kteří již mají s návštěvou ČR osobní zkušenost (Lotyšsko, Litva polovina respondentů, Estonsko třetina). Právě ti pak často hodlají návštěvu opakovat i doporučit ostatním. Nejsilněji byl tento postoj zaznamenán u Ukrajinců a Litevců, téměř stejně intenzivně vyjadřují zájem Lotyši a Rusové. Estonci deklarují mezi sledovanými zeměmi zájem nejnižší, přesto však při porovnání s jinými evropskými či mimoevropskými státy, stále velmi vysoký.

„Rusko a Ukrajina jsou pro nás velice důležité zdrojové trhy, kde nesmíme ztratit kontakt. Rostoucí zájem zaznamenáme i ve východních zemích, kterých se výzkum netýkal, v Kazachstánu, Ázerbájdžánu a Uzbekistánu,“ uvedl generální ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška. Ekonomický potenciál především ruského trhu je podle Vondrušky obrovský. Problémem však zůstává vízová povinnost, kterou ruští turisté vnímají jako největší překážku při cestě do ČR. Česká republika je podle výsledků výzkumu ve sledovaných zemích považována za jakýsi most do Evropy. Současně se projevil překvapivě vysoký zájem o poznávání mimopražských regionů. Respondenti zdůrazňovali velký zájem o návštěvy „provincie“ (turisticky méně navštěvovaných měst a hlavně venkova) a o seznámení s autentickým českým prostředím („jak žijí obyčejní lidé“).

Rusové v Česku obdivují čistá města, dodržování jízdních řádů MHD a hlavní město bez atmosféry shonu, napětí a agresivity. Ukrajinští turisté velice oceňují českou kuchyni a považují ji za bohatou a chutnou.

Turisty ze všech pěti východních zemí, kde výzkum probíhal, lákají české lázeňské a welness pobyty. V případě Lotyšska jsou to dvě třetiny respondentů, v Litvě a Estonsku považuje české lázně za atraktivní polovina respondentů. České lázně jsou pro ně přitažlivé diky dobré cenové dostupnosti. Výzkum probíhal ve sledovaných zemích od září do prosince 2011 formou telefonického dotazování (CATI) na vzorku 11 tisíc respondentů a formou skupinových diskusí ve 25 vybraných městech. Ing. Mojmír Mikula, ředitel odboru Výzkumů, trendů a inovací CzechTourism

Celkem 35 milionů na obnovu venkova

   V programu obnovy venkova, který pomáhá malým obcím, letos Královéhradecký kraj rozdělí minimálně 35 milionů korun. Obce v regionu každoročně z těchto dotací financují například stavby nových silnic, chodníků, veřejného osvětlení, zeleně či rekonstrukce škol. Kraj již takto za uplynulých devět let poskytl ze svého rozpočtu malým obcím zhruba 350 milionů korun.„Pro Královéhradecký kraj je program obnovy venkova jedním z prioritních dotačních titulů. Není tedy vyloučené, že se jeho dotace ještě navýší. I v loňském roce na něj bylo původně vyčleněno 35 milionů korun. Díky dobrým výsledkům hospodaření kraje se však povedlo konečnou částku pro obce navýšit o dalších zhruba 14 milionů,“ řekl náměstek hejtmana Josef Táborský.

Z dotací programu obnovy venkova například loni za zhruba 600 tisíc korun vyměnili okna v základní a mateřské škole v Dolní Kalné. Stejná částka šla i na opravu střechy základní školy a tělocvičny v obci Záměl. Dále se podařilo v Markvarticích za asi 660 tisíc korun rekonstruovat veřejného osvětlení a v Praseku za 800 tisíc korun opravit místní komunikaci.

Zájem o dotace z programu obnovy venkova každoročně několikanásobně převyšuje finanční prostředky, které kraj může ze svého rozpočtu vyčlenit. Loni například kraj evidoval 299 žádostí za 88,9 milionu korun. Nakonec podpořil celkem 237 žádostí v objemu 48,3 milionu korun. Program obnovy venkova běží v Královéhradeckém kraji již devátým rokem. Kraj v něm obcím dosud rozdělil zhruba 350 milionů korun. Dotace mimo jiné obcím pomáhají i se zviditelněním v rámci soutěže Vesnice roku. Jiří Hošna, odbor kanceláře hejtmana

Miliony lesům, zemědělcům, muzeím

  Tak jako každoročně, podpoří také letos Zlínský kraj vlastníky lesů na území Zlínského kraje, kteří si zažádali o poskytnutí finančních příspěvků na hospodaření ve svých lesích. Pro 194 žadatelů, mezi něž patří fyzické a právnické osoby, obce, města a lesní společnosti, bude letos z rozpočtu Zlínského kraje rozdělena částka 3 122 648 korun. Tyto peníze poslouží z větší části na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů (za tímto účelem bude rozděleno 2 526 168 korun) a dále na aplikaci ekologických a k přírodě šetrných technologií (596 480 korun). Doporučující stanovisko krajské rady ještě musí schválit Zastupitelstvo Zlínského kraje.

                                            PROPAGUJÍ  REGIONÁLNÍ  ZEMĚDĚLSTVÍ 

   Perla Zlínska, Dožínky Zlínského kraje, TOP Víno Slovácka a Ovčácký den na Valašsku, to jsou akce, které už v minulých letech podpořil Zlínský kraj s cílem propagovat kvalitní výrobky z produkce místních zemědělců. Stane se tak i letos, kdy Zlínský kraj ze svého rozpočtu uvolní na organizaci těchto akcí částku v celkové výši 1 200 000 korun. Peníze budou rozděleny takto:„Perlu Zlínska“, kterou jako soutěžní přehlídkou regionálních potravin pořádá Agrární komora Zlín a uskuteční se v září, podpoří kraj částkou 300 tisíc korun, Dožínky Zlínského kraje, které zajišťuje Okresní agrární komora Kroměříž v srpnu v Kroměříži, kraj podpoří částkou 325 tisíc korun, TOP Víno Slovácka, pořádané v srpnu Okresní agrární komorou pro okres Uherské Hradiště v Polešovicích, podpoří kraj částkou 300 tisíc korun, Ovčácký den na Valašsku, který pořádá Agrární komora Valašska a proběhne v červnu v Prlově, kraj podpoří částkou 275 tisíc korun.

                                         MUZEUM  ZAKOUPÍ  LETOUN

  Nákup výstavního exponátu letounu ZLIN XII do sbírky Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně schválili na svém jednání krajští radní. Zakoupený letoun se stane součástí stálé expozice krajem zřizovaného muzea ve 14. budově 14I15 BAŤOVA INSTITUTU. Celkové náklady na pořízení letounu činí 1,440 milionu korun. Muzeum v roce 2011 obdrželo účelový dar ve výši 1,3 milionu korun na pořízení letounu. Zbylou částku ve výši 140 tisíc korun uhradí muzeum převodem této částky ze svého rezervního fondu do fondu investičního, který rovněž odsouhlasili krajští radní. V novém sídle muzea bude letoun, vyrobený podle originálních plánů, součástí expozice s názvem „Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost“, kde bude reprezentovat produkci firmy Baťa v oblasti dopravy.

                                               PENÍZE  NA  ZÁMECKÝ  PARK 

  Navýšení provozního příspěvku Muzeu regionu Valašsko o 387 tisíc korun schválili na svém jednání krajští radní. Tyto peníze použije krajem zřizované muzeum na spolufinancování projektu, jehož cílem je regenerace zámeckého parku v Lešné u Valašského Meziřičí. Park v Lešné je kulturní památkou I. kategorie s bohatou sbírkou významných dřevin, z nichž mnohé jsou v současné době vážně poškozeny. S ohledem na havarijní stav řady cenných stromů a jiných vegetačních prvků projekt řeší realizaci nezbytných opatření potřebných k zajištění provozní bezpečnosti v parku a stabilizaci porostní situace. Projekt je součástí komplexního řešení obnovy zámeckého areálu v Lešné. V současné době probíhá jeho realizace a dokončen by měl být do konce letošního března. Projekt byl pod názvem "Regenerace a obnova prvků v zámeckém parku v Lešné u Valašského Meziříčí" schválen v rámci Operačního programu Životní prostředí. Jeho celkové náklady jsou vyčísleny na 2 585 980 korun, přičemž 70% pokryjí dotace z EU, 5% dotace ze státního rozpočtu a 25% uhradí z vlastních zdrojů žadatel, tedy Muzeum regionu Valašsko. Jan Vandík

S čističkou ve Dvoře zahájí správní řízení

  Krajský úřad Královéhradeckého kraje zahájí s majitelem a provozovatelem čističky ve Dvoře Králové nad Labem správní řízení. Čistička odpadních vod kvůli sporům s radnicí od pondělí neodebírá splašky z městské kanalizace, které tak tečou přímo do řeky. Majiteli a provozovateli čističky hrozí v případě porušení zákona pokuta v součtu až půl druhého milionu korun. Krajský úřad v současné době čeká na zbytek všech potřebných podkladů a protokolů od dvorské radnice, aby mohl správní řízení zahájit. Veškeré potřebné dokumenty by měl mít k dispozici během středy. Krajský úřad posuzuje tuto situaci v přenesené působnosti. Proti rozhodnutí krajského úřadu se účastníci správního řízení mohou odvolat na ministerstvo zemědělství. Jiří Hošna, odbor kanceláře hejtmana

Nejoblíbenějším učitelem Zlínska M. Mikláš

   V regionálním kole ankety o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos, které pod záštitou hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka proběhlo v sídle Zlínského kraje, získali nejvyšší hodnocení odborné poroty Michal Mikláš ze Zlína, který získal titul „Ámos Zlínského kraje“ a dále Marta Grigárková z Přerova. Oba také postupují do semifinále soutěže. Do regionálního kola, do něhož jsou zahrnuty školy Zlínského a Olomouckého kraje, bylo žáky a studenty základních a středních škol podáno celkem šest nominací na získání titulu Zlatý Ámos. Mezi navrženými učiteli byla jedna kandidátka z Olomouckého kraje a pět kantorů z kraje Zlínského: Grigárková Marta – ZŠ a MŠ Přerov - Předmostí, Olomoucký kraj, Javoříková Marcela – ZŠ Mánesova Otrokovice, Zlínský kraj, Michalová Ludmila – Gymnázium Kroměříž, Zlínský kraj, Mikláš Michal – Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín, Zlínský kraj, Poláková Miroslava – Gymnázium Uherské Hradiště, Zlínský kraj, Vyoralová Věra - ZŠ Valašské Klobouky, Zlínský kraj.

  Vítěz krajského kola Michal Mikláš působí na zlínském gymnáziu sedm let jako učitel informatiky a počítačové grafiky. „Ocenění mě velmi těší a zároveň je hodně zavazující,“ řekl bezprostředně po vyhlášení výsledků. Za osobní pedagogické vzory prý považuje své gymnaziální učitele a na otázku, čím si vysvětluje svůj úspěch, odpověděl: „Snažím se, aby v mých hodinách vládl vtip, důvtip a legrace.“

Vyhlášení výsledků se konalo za přítomnosti hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka a krajského radního pro oblast školství Josefa Slováka. Oba poblahopřáli nejen samotným vítězům postupujícím do semifinále, ale všem učitelům navrženým do regionálního kola. Poděkovali také dětem, že své učitele nominovaly a jejich kvality statečně a s přesvědčením obhajovaly před odbornou porotou. Reprezentanti kraje vyzdvihli, že už samotným přihlášením učitelů do této soutěže a následnou obhajobou daly děti jasně najevo, jak si svých učitelů váží a jak je mají rády i pro jejich sympatické lidské vlastnosti. Anketu o nejoblíbenějšího učitele České republiky Zlatý Ámos vyhlašuje a organizuje nevládní a nezávislé občanské sdružení Klub Domino, Dětská tisková agentura. Letos se koná již 19. ročník této soutěže. Helena Mráčková

AQUEL Bohemia loni zvýšil obrat o 23 %

  Pro libereckou společnost AQUEL Bohemia byl rok 2011 nejúspěšnějším za dobu  jejího dvanáctiletého působení na trhu. Firma, která na trh dodává výrobky spojené s vodou, jako jsou filtry na dopravu pitné vody nebo úklidová a čisticí zařízení, v loňském roce zvýšila svůj obrat o 23 % a čistý zisk o 28 %. V roce 2011 otevřela pět nových poboček, jejichž síť nyní plně pokrývá území celé České republiky. Navíc společnost uvedla na trh novinku v podobě certifikovaného filtračního zařízení, na jehož vývoji se také podílela. Pro rok 2012 má firma v plánu zvýšit obrat o 40 %. „To, že se nám i přes složitou ekonomickou situaci tak dařilo, přičítám neustále se rozšiřující obchodní síti a uvedení nových produktů na český trh,“ komentuje úspěšný rok Petr Beneš, majitel společnosti AQUEL Bohemia, a dodává: „Díky novým pobočkám dokážeme nyní pokrýt požadavky našich zákazníků v rámci všech regionů. V loňském roce patřily k těm nejúspěšnějším pobočky v Brně a Ústí nad Labem.“

Za úspěchem společnosti stojí do velké míry i péče o obchodní partnery. „V rámci autoprogramu AQUEL jsme v roce 2011 předali do užívání v naší distribuční síti 56 osobních vozů a 162 našich nejúspěšnějších obchodních partnerů se zúčastnilo firemní dovolené v Dubaji nebo Turecku. Důležitá je pro nás i průběžná práce s lidmi, proto se věnujeme nejen jejich kvalitnímu zaškolení na začátku, ale i dalšímu průběžnému vzdělávání v rámci projektu AQUEL Business School a jejich podpoře v terénu,“ komentuje systém benefitů společnosti AQUEL Bohemia Petr Beneš.

Společnost AQUEL Bohemia vznikla v roce 2000 za účelem přímého prodeje a tvorby obchodních sítí. Jejími prvotními produkty byly domácí systémy na úpravu pitné vody s vlastním vývojem. Postupně se její portfolio rozšiřovalo na veškeré výrobky spojené s vodou: čisticí a úklidová technika, parní technika, žehlicí prkna, vodovodní baterie a další. Společnost nyní operuje na území České republiky sítí s 60 000 obchodními partnery. AQUEL Bohemia je již od roku 2007 držitelem certifikace ISO 9001. Michaela Šimková, Account Manager

pondělí 6. února 2012

Nečasovi: Kraj odmítá privatizovat Budvar

  Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola je znepokojen děním kolem českobudějovického pivovaru Budvar. Je přesvědčen, že náhlá ministerská kontrola a personální rošády mají vést k jedinému cíli, kterým je privatizace tohoto národního podniku. Žádá proto od premiéra Petra Nečase záruky, že tento prosperující národní podnik privatizován nebude. „Nenadálou ministerskou kontrolu, navíc uskutečněnou shodou okolností údajně v době dovolené ředitele Jiřího Bočka, následné spekulace kolem jeho odvolání v žádném případě nevnímám jako krok věcný, ale naopak jako silně negativní signál, neboť tím dochází k významnému poškozování jména společnosti. Přes veškerý respekt k současnému řediteli Jiřímu Bočkovi musím říct, v těchto dnech a v této věci nejde o něj a jeho pozici, ale o Budvar a jeho budoucnost,“ komentoval dění v Budvaru hejtman Zimola.

Hejtman Zimola proto požaduje veřejnou záruku z úst předsedy vlády Petra Nečase, že nepřipustí a nenavrhne privatizaci pivovaru Budvar. Pokud premiér nebude ochoten či schopen záruku dát, bude hejtman bezprostředně iniciovat další kroky. „Osobně budu iniciovat návrh zákona, který této i jakékoli budoucí vládě zakáže Budvar privatizovat. Současně předpokládám, že se pro zákon vyjádří všichni poslanci nejen ČSSD, ale i všichni další minimálně jihočeští poslanci bez ohledu na politickou příslušnost. Pokud tento zákon nebude schválen a vláda se svými záměry dovést Budvar k privatizaci nepřestane, budu z pozice hejtmana iniciovat krajské referendum, které se k této věci vyjádří. Jsem si vědom toho, že jeho výsledek nebude pro vládu závazný, nicméně považuji za nutné, aby vláda věděla, co si občané v kraji myslí. Zároveň jsem přesvědčen, že jim nikdo nemůže upírat právo se k této věci oficiálně, tedy v krajském referendu, vyjádřit,“ upřesnil své požadavky a případný další postup hejtman Jiří Zimola.

Budvar zaměstnává stovky lidí v Jihočeském kraji a další tisíce jsou na něj navázány v dalších dodavatelských odvětvích. Budvar je jedním z nejúspěšnějších českých pivovarů, který trvale zvyšuje své tržby v závislosti na stále se zvyšujícím výstavu piva. V roce 2011 obchodní a hospodářské výsledky vykázaly lepší hodnoty než plánované a v případě obchodních výsledků byly dokonce lepší než v roce 2010. „Budvar je tedy pro Jihočeský kraj a Budějovice, ale vlastně pro celou Českou republiku, jedním z klíčových podniků. Proto jakékoli kroky, které ohrožují jeho budoucnost a přeneseně i budoucnost lidí v něm a pro něj pracující, jsou pro mě zcela nepřijatelné. Udělám proto vše, co ze své pozice mohu, abych podobnému scénáři zabránil,“ dodal Zimola s tím, že nechce, aby město České Budějovice prožilo s Budvarem podobně trpkou zkušenost, jako třeba v 90. letech město Kladno s ocelárnou Poldi.

                                          CO  NAPSAL  UŽ  DŘÍVE  HEJTMAN  ZIMOLA

  Přesně 4. ledna 2011 na svém webu publikoval hejtman Jiří Zimola článek s titulkem Právo várečné…. Text je dnes ještě aktuálnější než v době zveřejnění: Stát tu není proto, aby vařil pivo. Tak svého času okomentoval ministr financí M. Kalousek přípravu privatizace budějovického Budvaru, národního to podniku a jednoho z posledních státních „zlatých vajec“. Na čas se pak nad polemikou, kterou tento výrok rozpoutal, zavřela voda, to když se musela poroučet Topolánkova vláda a Fišerův kabinet se usnesl v privatizačních krocích nepokračovat. Nečasova vláda ale hodlá Budvar prodat a definitivně se tak zbavit státního „práva várečného“.
  S tím nemohu ani na okamžik souhlasit. Nejen jako jihočeský hejtman, který pozorně sleduje život druhého největšího zaměstnavatele v kraji, ale i jako člen dozorčí rady Budvaru, podrobně seznámený s hospodářskými výsledky tohoto pivovaru. Naopak si myslím, že stát by se neměl zbavovat prosperující firmy, která mu každoročně přináší zajímavé zisky. Stát by neměl prodávat ve zlatavý mok proměněný jihočeský patriotismus zaměstnanců i vedení podniku a riskovat v lepším případě „jen“ zhoršení kvality piva, v tom horším třeba i likvidaci pivovaru. Že nepřeháním, dokazují zkušenosti z jiných významných českých pivovarů, které dnes po privatizaci vyrábějí piva pod svou značkou v zemích bývalé východní Evropy, bohužel na úkor kvality piva. Zasvěcení vědí, o jakých pivech jakých pivovarů hovořím. Zvykli jsme si bez mrknutí oka přijímat fakt, že stát nemá podnikat, protože od toho tu, údajně, není. Zvykli jsme si totéž tvrdit o krajích nebo městech. Ale proč by tomu tak nemělo být? Je-li dobré vedení, lhostejno zda na ministerstvu, kraji nebo obci, a nepokřivuje-li se volná soutěž nedovolenou veřejnou podporou, může být úspěšným podnikatelem i územní samospráva nebo dokonce stát. To je příklad mnohých měst a to je i příklad Budvaru. Oprostíme-li se proto od vnucovaných klišé, zůstane nám jen holá nepříjemná pravda: Budvar je opravdu zlaté vejce, které má přinést užitek jen někomu. Stát tu přece není proto, aby přinášel užitek!, říká hejtman Jihočeského kraje Zimola. Bc. Kateřina Koželuhová, oddělení informací a styku s veřejností

Soutěž o stavbu roku Středočeského kraje

  Středočeský kraj vyhlásil první ročník veřejné soutěže Stavba roku Středočeského kraje 2012, do které se mohou přihlásit stavby všeho druhu. Soutěž se rozhodl vyhlásit, aby upozornil na zajímavé architektonické projekty na území našeho regionu. Jde například o stavby nové i rekonstrukce, urbanistické realizace i úpravy krajiny, pozemní stavby – bytové i nebytové budovy, inženýrské stavby – stavby veřejné infrastruktury dopravní i technické, energetické i vodohospodářské stavby. Soutěž je otevřená, určena pro všechny stavby na území Středočeského kraje. Není důležitá státní příslušnost projektanta či místo registrace dodavatele. Přihlásit se může i fyzická osoba se svým zajímavým projektem, např. nízkoenergetického domku. Do soutěže mohou být přihlášena stavební díla ze všech oborů dokončená a uvedená do provozu nebo zkolaudovaná v období od 1. 1. 2009 do 29. 2. 2012. Jedná-li se o stavbu z veřejných prostředků (vč. fondů EU), musí přihlašovatel prokázat, že byla realizována v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, zejm. že nevzešla z neregulérní soutěže o návrh.

Vítězové soutěže, kterou zaštítil středočeský hejtman David Rath, mohou získat několik ocenění:  1/ Titul Stavba roku Středočeského kraje, kterou vyhlásí porota. 2/ Cenu hejtmana Středočeského kraje, kterou udělí hejtman za největší přínos Středočeskému kraji.

3/ Zvláštní ceny: za nejlepší stavbu určenou k veřejnému účelu, za nejlepší rekonstrukci památkového objektu, za nejlepší investiční záměr, cena pro stavbu, kterou financuje kraj nebo jeho příspěvkové organizace, cena za rozvoj bydlení, za dopravní infrastrukturu, za energetickou úspornost, za stavbu, která nejlépe rozvíjí kulturní hodnoty krajiny nebo okolní zástavby a zvláštní cena.

4/ Zvláštní pozornost si zaslouží cena veřejnosti. Cena bude organizovaná prostřednictvím tisku, internetu a ve spolupráci s mediálními partnery soutěže. Hlasování proběhne na internetových stránkách www.stavbaroku.cz. Do soutěže je nutné se přihlásit nejpozději  do 29.2.2012. Vítěz krajského kola postoupí do kola celorepublikového. Mgr. Berill Mascheková, tisková mluvčí

Odměňují bojovníky za svobodu, legionáře, vězně…

  Jízdné zdarma, rychlejší vyšetření v nemocnici či snadnější umístění do domovů pro seniory – alespoň tímto způsobem se snaží Královéhradecký kraj odměnit lidi, kteří bojovali za svobodu Česka a za naplnění ideálů demokracie. Patří mezi ně například legionáři, někdejší političtí vězni či bývalí „pétépáci“, tedy příslušníci pomocných technických praporů. „Naše společnost má velký dluh vůči lidem, kteří bojovali proti fašismu či komunismu a přispěli zásadní měrou k tomu, že nyní můžeme žít ve svobodné zemi. Královéhradecký kraj chce pomoci těm, kteří se zasloužili o demokratický rozvoj Česka, alespoň tím, že jim usnadní jejich každodenní život například bezplatným cestováním, při návštěvě krajské nemocnice či v případě umístění do domovů pro seniory,“ řekl hejtman Lubomír Franc.

Jízdné zdarma mají v současné době ve veřejné dopravě v Královéhradeckém kraji členové Svazu pomocných technických praporů České republiky. Kraj by ale rád tuto výhodu časem poskytl i členům Českého svazu bojovníků za svobodu, Československé obce legionářské či Konfederace politických vězňů. Příslušníci všech těchto organizací mají již nyní v krajských nemocnicích zajištěno, že jim v případě potřeby lékaři provedou přednostně některá vyšetření. Naposledy pak krajští radní svým usnesením doporučili ředitelům domovů pro seniory, jejichž zřizovatelem je Královéhradecký kraj, aby při přijímání budoucích klientů přihlíželi k tomu, že žadatel je legionářem či byl vězněn za totalitního režimu.

„Lidí, kteří se kdysi postavili proti totalitě, stále ubývá. Královéhradecký kraj se bude i nadále snažit přispět k tomu, aby jim pomáhal. Dlouhodobě již nyní poskytuje organizacím, které bojovníky za svobodu sdružují, finanční příspěvky na konání nejrůznějších akcí. Poskytuje jim také k setkáním bezplatně prostory ve svém sídle v Novém pivovaru v Hradci Králové,“ dodal hejtman Lubomír Franc. Jiří Hošna, odbor kanceláře hejtmana

A. Banquet pokřtí v Praze debutové album

  Pražská kapela A Banquet, která svým hudebním stylem, který nazývá futu-roll, oslnila nejen domácí publikum, ale i hudební kritiky, kteří ji řadí mezi největší naděje domácí hudební scény, zveřejnila informace k vydání a křtu svého debutového alba. Deska, kterou A Banquet nahrávali koncem loňského roku v Chicagu s renomovaným producentem Stevem Albinim (Nirvana, Pixies), se bude jmenovat BREATH, bude obsahovat 11 písní a vyjde na jaře letošního roku. První singl s názvem Far Away však kapela vypustí ve formě nového videoklipu do světa už začátkem března. „Breath jako nadechnutí k něčemu novému, Breath jako něco, co je naší součastí, BREATH, naše debutová deska, do který jsme ze sebe dali maximum,“ říká frontman kapely Mathieu von A Banquet k názvu alba.

Desku, kterou kromě Albiniho produkuje také Boris Carloff a kterou právě společně dokončují, kapela pokřtí 10. dubna v pražském Lucerna Music Baru. A Banquet však již před dokončením alba vstoupili do letošního roku více, než dobře. MF Dnes je označila jako č. 1 mezi kandidáty na hudební hvězdy letošního roku na domácí scéně, jejich poslední klip Lost in Your Shades se už několi týdnů drží mezi TOP 5 diváckých přání na MTV a čerstvě pak byla kapela nominována v anketě Žebřík jako Objev roku 2011. Videoklip je k vidění zde: http://youtu.be/mG4y9oA-dFA.

Vstupenky na koncert, který se uskuteční 10. dubna od 20:00, budou k dispozici za 120,- Kč + poplatky v sítích Ticketpro, Ticketstream a Ticketportal a bez poplatku v pokladně Lucerna Music Baru, na místě v den koncertu za 160,- Kč. A Banquet si na křest přizvali také zahraniční hosty, jejichž jména budou zveřejněna dodatečně. „Křest desky v Lucerně bude oslavou naší skoro roční práce na desce. Za tu dobu jsme se toho hodně naučili a zase vyvinuli futu-roll dál. Zároveň to bude první koncert v Praze po téměř půlroční pauze, kterou jsme věnovali nahrávání. Takže si to určitě nenechte ujít, budeme mít opravdu spoustu novinek!“ vzkazuje Mathieu. /re/

neděle 5. února 2012

Agrárníci a venkov by měli mít vlastní stranu

   Páteční večer 3.2. 2012 patřil v Praze na Žofíně zemědělcům a venkovu. Všechny sály byly plně obsazeny. Agrární komora ČR totiž už po 11. pořádala Agrární ples, na který přijeli zemědělci a lidé z venkova z celé ČR. Takřka každá vstupenka vyhrávala… Plesající získali v tombole zemědělské i jiné produkty a zboží. Trička, brambory, cibuli, salámy a podobně. Bohatý byl i raut pro hosty. Zemědělci z okresů a krajů tam dodali své krajové speciality, víno, pivo, nealkoholické nápoje. Mezi zemědělce se přišel podívat také ministr zemědělství Petr Bendl, předseda Senátu Milan Štěch a další politici. Ples zahájil prezident Agrární komory ing. Jan Veleba a nechybělo ani požehnání duchovního. Na plese  vystoupil Taneční klub Astra, K-Band se svými sólisty – P. Černockou a Jiřím Pracným, V. Horváth, J. Zelenková, J. Zíma, moderovala V. Petrová a T. Bebarová u muziky Jožky Šmukaře, který často vystupuje v ČT a hraje i zemědělcům a turistům na Břeclavsku, kde bydlí.

   Agrární plesy před válkou pořádali i agrárníci z Agrární strany, která byla značně bohatá, protože ji podporovali majitelé lihovarů, pivovarů, cukrovarů, výrobci vína, zpracovatelé masa, malí i velcí sedláci atd. Agrární strana vlastnila deník Venkov, který měl velký náklad a patřila mu budova v Praze na Florenci. Po osvobození v roce 1945 bylo v tomto sídle Vydavatelství ÚV KSČ, které vydávalo Rudé právo a řadu časopisů a knih. V posledním období před převratem v roce 1989 se v této tiskárně tiskly i Zemědělské noviny, které měly po Rudém právu ze všech ostatních novin největší náklad, denně se tisklo bezmála půl milionu výtisků. Bohužel po převratu v roce 1989 dobrodruzi z redakce ZN noviny prodali Francouzům a pak Němcům, kteří nakonec vydávání ZN zastavili. V současné době se bourá i bývalá budova Agrární strany v Praze na Florenci, kde má vyrůst nové obchodní středisko. Tím nadobro skončila éra po bývalé Agrární straně před rokem 1945.

   Agrární stranu se už někteří politici snažili obnovit. Ale nepodařilo se jim to. Dnes jsou v ČR také velké zemědělské a potravinářské podniky, pivovary, lihovary, zemědělská družstva, Agrofert Andreje Babiše, který vlastní řadu podniků. A. Babiš dokonce založil hnutí Ano 2011, které chce jít i do senátních a krajských voleb a do voleb do Parlamentu. Proč by tedy nemohla být z tohoto hnutí i Agrární strana, kterou by podporovali také členové a firmy Agrární a potravinářské komory ČR? Český a moravský venkov, zemědělské a potravinářské podniky, družstva atd. by to nepochybně uvítaly. Vždyť v ČT a v Českém rozhlase už dávno zmizelo také zemědělské vysílání, všechny pořady o venkově a zemědělství atd., které před převratem existovaly.

V médiích se zatím objevují na angažovanost A. Babiše různí názory:  Významný mediální podporovatel podnikatele Andreje Babiše a zároveň spolubojovník proti korupci se vyslovil proti Babišovým politickým ambicím. Dal mu zcela jasně na výběr, buď budou společně bojovat proti korupci, nebo může Babiš vstoupit do politiky, ovšem už bez něho. Nadační fond proti korupci matematika Karla Janečka a hnutí ANO 2011 podnikatele Andreje Babiše se vzájemně mediálně podporují ve svých protikorupčních aktivitách. Nyní ovšem Janeček vyslovil pro další spolupráci podmínku, která velmi pravděpodobně zkříží Babišovy plány. „Pokud Andrej Babiš přetransformuje své hnutí na politickou stranu, tak Nadační fond končí s jeho podporou,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Karel Janeček. Podle něj je současná podpora založena na Babišových protikorupčních aktivitách, o vstupu do politiky nebyla při navazování spolupráce řeč.

„Ano 2011 nebude politickou stranou a které osobnosti nebo subjekty bude pan Janeček podporovat je jen na jeho zvážení, já to plně respektuji,“ reagoval na Janečkova slova redakci Babiš. Jeho tvrzení o zachování hnutí ve stávající podobě je však trochu v rozporu s předešlými. Babiš totiž shání kandidáty do podzimních senátních voleb a na facebooku hledá manažery pro regionální organizace. Přestože většina redakcí oslovených politologů přirovnáva podnikatelovy politické tendence k Věcem veřejným II., avšak najdou se i tací, kteří jej neodepisují. Například podle politologa Bohumila Doležala má majitel Agrofertu slušné šance v senátních volbách uspět. Vyloučen prý ani není případný Babišův vstup do sněmovny po volbách za dva a půl roku. „Má populární témata, o nichž se nyní hovoří, boj s korupcí je jen jedno z nich,“ uvedl v minulosti pro ParlamentníListy.cz Doležal.

Babišovi je opozicí vytýkáno, že na rozdíl od NFPK, jenž disponuje exšéfem rozvědky investigativcem Karlem Randákem a důmyslným softwarem pro odhalování kontaktů, nemá prostředky na odhalování korupce a dokáže prý jen o ní mluvit. Přesto, nebo snad právě proto získal před dvěma měsíci do týmu Agrofertu posilu - náměstka protikorupční policie Jiřího Veselého. Přestože Veselý má povědomí o všech současných kauzách a vyniká investigativními znalostmi, jeho náplň práce má být údajně jiná. "Pan Veselý bude zastřešovat kontrolu a prověřování zaměstnanců bezpečnostních agentur, ale bude také kupříkladu řešit případné fraudy (finanční úniky, pozn. red.) top managerů," uvedl před časem pro ParlamentníListy.cz personální ředitel Agrofertu a mimo jiné člen užšího vedení ANO2011 Daniel Rubeš. Babiš si spolupráci s Veselým velmi pochvaluje. Naproti tomu policejní prezident Petr Lessy považuje Veselého odchod za ránu pro policii, neboť náměstek disponuje stejnými informacemi z vyšetřování jako samotný šéf ÚOKFK. /re/

Po SR vzbouření i v ČR? Zeman nevěří…

  Demonstrující Slováci mají jednoznačně pravdu a i Češi by se měli takovýmto způsobem vyjádřit. A já věřím, že se to ´léčení´ ze Slovenska přenese i do Čech,“ říká pro ParlamentníListy.cz Bohumír Dufek, předseda Asociace nezávislých odborů. Poukazuje přitom na to, že loni v listopadu se konal v Praze mítink, z něhož občané adresovali poslancům výzvu, aby podnikli kroky k řešení korupčních afér posledních let, ale nic se nestalo.„Češi jsou v některých věcech velice konzervativní. Přitom propojení politiky s byznysem je i u nás a jeho vinou se rapidně zhoršuje i životní úroveň. A teď se ještě dozvídáte takové věci, že nejlepší manažer v ČEZ je syn prezidenta Klause a tak dále. Z toho je vidět, že to propojení působí dál a dál a je potřeba se proti tomu vyjádřit,“ prohlašuje Dufek.

Také podle předsedy Odborového svazu Kovo Josefa Středuly je mínění lidí na adresu politiků stejné u nás jako na Slovensku. „Slováci už usoudili, že s takovými politiky nechtějí mít nic společného. V obou zemích je situace shodná v pohledu na to, co si může dovolit obyčejný občan a naopak ten, kdo má hodně peněz,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Středula.
Zákony platí jen pro obyčejné lidi. Podle šéfa OS Kovo nehraje v protestech roli to, zda se mají někde lépe, nebo hůře. „Když se podíváme do zemí jako Francie nebo Velká Británie, tak je zřejmé, že protesty nevznikají podle toho, jaká je výše životní úrovně. Jedná se o to, zda se lidé cítí svobodně. Zda cítí, že jejich hlas je slyšet, nebo jestli je někdo nepřehlíží. Zda si někdo nedělá sám co chce, ale po lidech vyžaduje naprosté dodržování zákonů,“ upozorňuje Středula na časté „Káže vodu, pije víno“ v podání politiků. Situaci na Slovensku dává odborový revolucionář a nejúspěšnější vyhlašovatel stávek uplynulých dvaceti let u nás Jaromír Dušek do kontrastu s děním v Česku. „Čekal jsem, že k něčemu podobnému zavelí na podzim vedení ČMKOS, a to v podstatně větším rozsahu. Bohužel jsem měl pravdu v tvrzení, které se týkalo přílišného napojení odborových předáků na jejich chlebodárce,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Dušek, předseda Svazu odborářů služeb a dopravy. Českomoravské konfederaci odborových svazů pak vytýká, že se po loňském létě vzdala jakéhokoli lídrovství v protestech proti reformám a současné vládě a přenechala pozici různým uskupením a iniciativám. „Slováci si naštěstí hrdost zachovali a vzepřeli se něčemu, co u nás je podle mého názoru v daleko větším rozsahu. A to proto, že tam nedošlo k takovému propojení a závislosti šéfů odborů na státní správě potažmo na některých bohatých firmách a že tam zkrátka někdo zavelel k boji,“ poukazuje Dušek.

  Hojná účast Slováků na demonstracích může být o to pozoruhodnější vzhledem k panujícím mrazům. „Nám odborům podsouvali myšlenku, že děláme demonstrace, když je krásně. Ale my jsme svolali demonstraci i na 22. prosince bez ohledu na to, jak bude. A lidé přišli svůj názor vyjádřit. To vůbec nesouvisí s počasím, ale se stavem mysli, neochotou dále akceptovat, co se kolem děje,“ domnívá se šéf OS Kovo Středula. „Já je za to obdivuji. Řekl bych, že to je ještě daleko větší vyjádření nespokojenosti, protože to není v dobách hezkých, ale i v dobách nepříjemných. A já věřím, že u servilních Čechů, kteří stále někomu lezou do zadku a stahují kalhoty, aniž by ještě viděli brod a řeku, se konečně probudí cítění ve prospěch republiky, a ne jen čekání, co udělá ten druhý,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz předseda ASO Dufek. „Jsem přesvědčen, že nejdříve tam bylo vyjádření arogance moci ze strany slovenských politiků a až potom tam byly ty dlažební kostky, na což režim odpověděl vodními děly. Paralelu s ČR vidím v tom, že když se to kymácí s vládou a politickou reprezentací, tak chtějí měnit zákony a od března přijít s novým zákonem o stávce. Ačkoli jsme dvacet let takovýto zákon nepotřebovali, tak najednou ho chtějí mít. De facto nedělají nic jiného, než hájí svoje koryta,“ kritizuje Dufek.

                                                   V  SR  PŘEDVOLEBNÍ  BOJ

„Je to otázka náhody a atmosféry. Na Slovensku se nyní vytváří politizovaná společnost, ale to je celkem přirozené, protože se nachází v období, kdy jsou v běhu předvolební přípravy. V konsolidovaných demokraciích strany, které volby prohrávají, prohru přijímají – poněvadž vědí, že příští volby může být zase vše jinak a ony mohou zase být v popředí. Volby jsou prostě novým rozdáním karet, a proto se i na jejich výsledku uvidí, jak úspěšný pokus Slováci udělali pro lepší vývoj v jejich zemi,“ okomentovala pro ParlamentníListy.cz události na východ od nás politoložka Dvořáková. „Ovšem – stejně jako na Slovensku, i u nás je pak riziko toho, s jakými lidmi, s jakými úmysly a záměry, jakým směrem se to vše bude ubírat. Každopádně významného zvratu na Slovensku bych se neobávala, jejich demokratický vývoj těmito protesty ohrožený dle mého mínění není. Společnost jen dala politikům a své vládě určité limity, které již odmítá tolerovat, a to je dobře. Je to také podstata demokracie. Apatie veřejnosti je totiž pro demokracii špatná, ta ji brzdí,“ uzavřela svůj komentář pro ParlamentníListy.cz politoložka Vladimíra Dvořáková.

  Ani podle sociologa Jana Kellera Česku podobné vyhrocení situace v nejbližších dnech a zřejmě i týdnech nehrozí. „Ano, lidé možná vyjdou do ulic v Bratislavě, ve Vídni, Varšavě, v Berlíně. To už tady i jednou bylo. Řekl bych, že u nás by pak byl ještě další dva měsíce klid a až potom je možné, že by se vzbouřili i Češi,“ řekl před několika dny ParlamentnímListům.cz. O slovenskou "Gorilu" se přitom zajímají i české úřady. „O případu jsme informováni a sledujeme ho. Z taktických důvodů však nebudeme poskytovat žádné bližší informace,“ sdělila médiím mluvčí policejního prezidia Pavla Kopecká. Spis, k jehož zveřejnění se zatím nikdo oficiálně nepřihlásil, prý rovněž neunikl pozornosti BIS. A aby toho nebylo málo, po kauze Gorila se na Slovensku objevil před pár dny další nový dokument - tentokrát s názvem Sasanka. Prý může zdiskreditovat některé politické strany. Týká  se však tentokrát údajně pouze jedné politické strany - Svobody a solidarity . Ta je momentálně druhou nejsilnější stranou na Slovensku. Jak ParlamentníListy.cz v minulých dnech informovaly, spis Gorila, který od loňských Vánoc koluje po internetu, odhaluje to, že finanční skupina Penta údajně uplácela slovenské politiky a státní úředníky. Účet za kauzu Gorila je přitom prý více než 24,8 miliónů eur.

                                   NESCHOPNÍ  DOBEŠ,  DRÁBEK  A  SPOL.  NECHTĚJÍ  ODEJÍT

„Ministři této pravicové vlády mají pancíř namísto hroší kůže. Takový pan Vondra pravděpodobně neodstoupí, ani kdyby měl armádu řídit z vězeňské cely. Pan Bárta, jako předseda poslaneckého klubu Věcí veřejných, určuje dění v této zemi, přestože je obžalován z korupce,“ řekl pro ParlamentníListy.cz předseda poslaneckého klubu ČSSD a stínový minist vnitra Jeroným Tejc. „V případě britského ministra je důležitější než sám přestupek ta machinace. U nás je situace jiná, tady hrdina ten zákon přečůrá. I proto asi u nás nefunguje to, co zřejmě funguje v Británii a mnoha dalších zemích,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz poslanec KSČM Jiří Dolejš.„Obávám se, že politická kultura v Británii a u nás se nedá srovnávat. Podívejte na poslední příklady kolosální neschopnosti ministra Dobeše a ministra Drábka . Ty ukazují na zcela hroší charakter našich vládních politiků. Ale, že by uvažovali o odstoupení, to nepřipadá v úvahu. Připomínám, že já jsem odešel z funkce předsedy nejsilnější strany zcela dobrovolně po vyhraných volbách,“ zdůraznil pro ParlamentníListy.cz předseda Národní strany – Levice 21. století, Jiří Paroubek.

                                               OBYČEJNÍ  LIDÉ, UMĚLCI,  ŽIVOŘÍ

  Herec a moderátor Jiří Krampol se bojí, že chudí lidé budou umírat, protože nebudou mít na kvalitní zdravotnictví. Sám to prý vidí u seniorů, když jde do nemocnice. Děti z vesnic budou dojíždět do školy až dvacet kilometrů do větších měst, často i z míst, kam jezdí autobusy velmi málo a doprava může být velmi komplikovaná. Domů se vrátí pozdě odpoledne. Třetina učitelů skončí bez práce. To je cena za navýšení platů. Krampol: Tím, jak jsme tady 40 let byli ujařmovaní, tak v té demokracii neumíme žít. Za 20 let po revoluci a během jedné generace se s tím nenaučíme žít. Za komunismu se říkalo: kdo nekrade, okrádá rodinu. Ministr Schwarzenberg říkal zajímavou věc: tady byli nějací Němci a on se s nima bavil, říkal, když se loučil: hlavně zdraví, ostatní si nakrademe. Bylo to ve srandě, ale stejně. To souvisí i s životní úrovní herců, když dostanou nějakou reklamu, tak do ní jdou, kvůli penězům. Já kdybych ji dostal, tak do ní jdu, abych měl na žrádlo a na nějaké věci.

Kultura je teď daleko horší než před revolucí, je sice daleko svobodnější, ale horší. Já jsem neviděl normální inscenaci už nevím jakou dobu. Všimněte si toho, že asi šestá generace kouká na Vlastu Burianu a Oldřicha Nového. Tehdy to byl jako únikový žánr, ale do dneška se na to lidé dívají. Vemte si Anděl na horách, Anděl na dovolené, to jsou komunistické agitky, ale pan Kemr s panem Marvanem to zahráli světově. Já to viděl snad tisíckrát. Pak dají Majora Zemana a říkají, podívejte se, co se to točilo za sračku, ale pak ke své hrůze zjistí, že na to kouká polovička národa. Teď sem cpou ty sračky z Ameriky, to je jak pro blby, dělají z tohohle národa debily, pustěj sitcom, kde je: šla jsem koupit vánočku a on místo ořechů tam byl mák. Pak se tomu lidi smějou, to mě přivádí k šílenství. Samozřejmě ale i některé americké filmy jsou nádherné. Tady se také od revoluce natočilo pár dobrých filmů, třeba Kurvahošigutntag, Pelíšky a podobně. Ale kvality ubývá. Teď se to chrlí strašně, tlak na televizi, aby to chrlila, vede ke strašlivé povrchnosti. Herci se sotva stačí naučit roli a už se točí, vůbec se nezkouší. To se dříve nemohlo stát.

  Mně vadí, že za komunistů bylo takové rčení, přišel ředitel krátkého filmu a řekl: Jsem nový ředitel krátkého filmu a upozorňuju vás, že moje funkce je politická. Byl tam nasazen jako politická posila. Ale teď nechápu, na základě čeho ministr, který nemá s kulturou nic společného, byť proti tomu člověku nic nemám, se k té funkci dostane. Všichni kritizovali Jandáka, ale proč by Jandák nemohl být šéfem kultury? Je nesmírně vzdělanej, manažersky, má i herecké zkušenosti. Pak tam přijde někdo, kdo s tím nemá vůbec nic společného, dělá jinou profesi. Představte si, že já jsem technický analfabet a idiot, který neumí pustit video, počítač a podobně. Jak jsem jsem dozvěděl od kamaráda psychiatra, mé myšlení odmítá přijímat tyto informace, a teď by mě udělali ředitelem výpočetního střediska. To je jako to, co říká Valtr Komárek, kdybyste dala do nemocnice 70 procent lékařů, kteří neumí operovat, to je to samé.    

                                 CHYBĚJÍ  ODBORNÍCI,  NEMOCNÍ  NEMAJÍ  PENÍZE  NA  LÉKY

Krampol pokračuje: Ty profese by měli dělat lidé, kteří je ovládají. Tady je teď móda manažerů, ve všech oborech. Pak zjistíte, že všechno to je kamarádčoft, ti lidé nemají žádné nebo minimální vzdělání. V původním povolání třeba pohořeli, a teď dostali funkci z kamarádství. Každému, kdo něco umí, přeji, aby si vydělal třeba milion, to je v pořádku, když někdo něco umí, má být odměněn, to je ten baťovský kapitalismus. Za první republiky, co dělal Ford a podobně, to je v pořádku. Ale jak je možné, že někdo, kdo nic neumí, vydělává desítky nebo stovky milionů. Ale vezměte si, že třeba ti herci v divadle mají opravdu mizerné platy, byť si lidé myslí, že pravdou je opak. Kdybych někomu řekl, za kolik peněz jsem dělal třeba minulý film, tomu by nikdo nevěřil, jak to bylo směšné. Ale protože mě to baví, tak to udělám rád.

   Vycházím z věty Miloše Zemana. Ten tvrdí, že než půjdete k volbám, musíte zvážit, koho budete volit. Je jedno, zda ten člověk je zleva, či zprava, ale podívejte se, co ten člověk dosud udělal. Co dokázal ve svém povolání. Předvolební žvásty jsou k ničemu, lidé by hlavně měli plnit sliby, které dávají národu. Jsou lidé, kteří berou třeba osm, devět tisíc, a nemají ani na léky. Furt se zdražuje, furt přibývají nějaké poplatky, lidé jsou zoufalí. Když si chodím jednou za měsíc do nemocnice Na Františku nafasovat léky na tlak a krev, a vidím, jak léky pořád zdražují. Vidím ty zoufalé dědečky a babičky, kteří na to nemají. Co s těmi lidmi udělají? To je nechají chcípnout? Když na to nemáš, tak si umři? To jsou kecy, že si má někdo utahovat opasky. Jak si někdo může utahovat opasek, když má osm tisíc důchod a jednu cimru v Karlíně, za kterou dá více než sedm tisíc? Tomu člověku zbude 800 korun na jídlo, na vše. Ten aby skočil z mostu, ten člověk. Teď  tam zrovna nějaký chudák, který poctivě pracoval celý život, se musel odstěhovat na ubytovnu. Kdyby to byl nějaký flink, který nic nedělal, tak to chápu. Ale tenhle člověk poctivě pracoval, říká Krampol pro ParlamentníListy.cz Poslnec MUDr. Rath v ČT poznamenal:  "Máme zjištěno, že tato vláda, všechna ministerstva, má skupinu privilegovaných, kterým platí nehorázné odměny," uvedl v Hydeparku. Nevím, proč je třeba paní Nagyová privilegovaná tolik, že bere víc než pan prezident. Pravděpodobně je pro pana Nečase důležitější než pan prezident," zaspekuloval v pořadu.

                                                ZEMAN:  NESCHOPNÁ  VLÁDA  NEODEJDE

  Expremiér Miloš Zeman: Nemyslím si, že hrozí pád vlády, a to nikoli proto, že by tato vláda byla mimořádně schopná, ale právě proto, že je neschopná. Vezměte si například pana ministra školství Dobeše, o kterém jsem poněkud nezdvořile, přiznávám, asi před tři čtvrtě rokem veřejně řekl, že je blbec, za což se mu omlouvám, protože bych mohl říci například, že je opak génia, což by bylo vlastně totéž, ale znělo by to líp. To je další ministr, který jemně řečeno neprokazuje svoji kompetenci. Nikdo si ale nebude dobrovolně plést svoji vlastní oprátku. Takže se nyní bude čekat až do konce funkčního období a bude se čekat na zázrak, který nepřijde. Já už několik let opakuji, že jediný způsob, jak se dostat z krize, je preferovat investice před spotřebou. Už kvůli tomu, že investice vytvářejí nové pracovní příležitosti a spotřeba ne. Jenže z politického hlediska je tato rada velmi nepopulární, protože investice nemají volební právo. Někteří voliči, doufám, že ne všichni, spíš čekají na třináctý důchod, který jim jedna strana slibovala a za ty dvě tisícovky jsou ochotni svoje hlasy hodit těm, kteří hodně slibují. Myslím si, že politik by měl jednak slibovat velmi málo, a když už něco slíbí, měl by to buď splnit, anebo dobrovolně odstoupit.

  Neřekl bych, že se lidé bojí. Řekl bych, že jsou otrávení. Za to, že jsou otrávení, ale nemůžou ti lidé, nýbrž politici. Proto jsem mluvil o Kristýně Kočí, ten seznam by byl ale velice, velice dlouhý. Jediný způsob, mimochodem normální i v zemích na západ od nás, je, aby politik nejprve nastoupil svou politickou dráhu na komunální úrovni třeba jako starosta. Buď uspěje, nebo ne. Já jsem projel stovky měst, někdy jsem viděl starostu, za kterého to město rozkvetlo, a jindy jsem potkal jenom chcípáka, kterému bylo všechno jedno a maximálně možná mu šlo o to, aby si něco nakradl. Když starosta uspěje, ať jde na krajskou úroveň a stane se třeba hejtmanem. Teprve když bude mít tento popsaný list, ať potom jde do velké politiky. Bavme se místo předstíraného morálního rozhořčení některých politiků o tom, co proti korupci dělat. Opakuji jeden a tentýž návrh, který jsem se pokoušel prosadit i v parlamentu a který byl třikrát zamítnut – návrh, aby byl prokázán původ o nabytém příjmu a majetku. Mimochodem první takový zákon byl u nás přijat v roce 1919 a podepsali ho Masaryk, Kramář a Rašín a velmi dobře se osvědčil. Když budete mluvit o kosmetických úpravách v boji proti korupci, tak je to jako natírání zábradlí na potápějícím se parníku. Připouštím, že parník klesne ke dnu s krásným zábradlím, ale pasažérům to příliš nepomůže. Zázračné zbohatnutí je podle mého názoru poměrně podezřelé. Skuteční podnikatelé bohatli postupně, a co bylo ještě důležitější, ty zisky většinou dále reinvestovali do svého podnikání. Nekupovali se tryskáče nebo jachty či vily, ale snažili se, aby jejich podnik vzkvétal. To je potom skutečný podnikatel.

  Dnešní politická situace je na rozdíl od situace v 90. letech charakterizována tím, že nejde o souboj programů, idejí a myšlenek, ale pouze o rvačku o pozice. Vezměte si, že pokud nynější strany mají tu možnost, horlivě obsazují svými straníky dobře placená místa v dozorčích a správních radách a takových funkcí, a to i na regionální úrovni, je pořád hodně. Většinu energie těchto politiků potom spotřebovává úsilí na získání či udržení těchto funkcí, přičemž zbytek této energie se většinou věnuje boji s vnitrostranickou opozicí. V ČSSD si říkali přátelé, ale moc přátel tam nebylo. V KDU si říkali bratři a sestry, ale jak říkal Honza Kasal, chovali se spíše podle zásady člověk člověku vlkem, no a o komunistech se vždycky říkalo, že třídní boj je úplné nic proti soudružským vztahům, poznamenal M. Zeman ParlamentnímListům.cz /rp/

sobota 4. února 2012

Usilují o rychlejší koridor Mnichov–Praha

  Hejtman Milan Chovanec podepsal v německém městě Furth im Wald Deklaraci s vládní prezidentkou Brigittou Brunner, zemskými rady a starosty Horní Falce, ve které obě strany žádají ministry dopravy ČR a Německé spolkové republiky o prioritu a úsilí na přestavbě trati Mnichov – Praha. Konkrétně o to, aby železniční trať Mnichov - Regensburg - Furth i.W. - Plzeň - Praha byla zařazena do sítě mezinárodních dálkových spojů a vybudována do roku 2020 v celé délce jako dvojkolejná, elektrifikovaná, pro průjezdnou rychlost min. 160 km/h. Zvýšení rychlosti vlaků na této trati by umožnilo cestovat z Prahy do Mnichova za tři hodiny a devět minut, což by bylo zhruba o dvě hodiny kratší než po silnici. Kvalitní dopravní cesty jsou předpokladem k optimálnímu rozvoji hospodářství, ale i celých regionů na obou stranách hranice.

Cílem deklarace, kterou jsme předali zástupcům české vlády, zástupcům bavorské vlády i Spolkové republiky Německo je, aby došlo ke zkvalitnění železničního koridoru a propojení mezi Bavorskem a Českou republikou, především mezi Horní Falcí a Plzeňským krajem s následným pokračováním do Prahy. Tento koridor je pro rozvoj Plzeňského kraje nezbytný a nutný. Doba, za kterou se dnes realizuje přeprava na této trase, není konkurenceschopná pro 21. století. Zásadní rekonstrukce a elektrifikace tohoto koridoru je tudíž nutná,“ konstatuje hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec.

Deklarace byla podepsána na společném setkání u příležitosti 150. výročí železničního propojení mezi Bavorskem a Čechy. Železniční koridor Praha – Plzeň – Domažlice – Řezno – Mnichov je dle Evropské komise (EK), české i bavorské vlády, hospodářských komor a Plzeňského kraje jedna z priorit mezinárodní železniční sítě. Podle předběžných odhadů by stavba na českém území stála 28 miliard korun a mohla by být financována z dotačního programu na rozvoj mezinárodní dopravní sítě. Petra Jarošová, tisková mluvčí

Kontrola uzavírání smluv na jihu Moravy

   Odbor dopravy Krajského úřadu JMK provedl 26. ledna 2012  veřejnosprávní kontrolu v příspěvkové organizaci Správa a údržba silnic JMK. Předmětem kontroly bylo uzavírání mandátních smluv v rámci administrace projektů příspěvkovou organizací, konkrétně mandátní smlouva SÚS JMK s JUDr. PhDr. Michalem Halou a výkon činnosti mandatáře prováděný na základě této mandátní smlouvy. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. prosince 2010, tj. na deset měsíců. Ve smlouvě je sjednána měsíční úplata ve výši 10 000,- Kč bez DPH. Smlouva obsahuje doložku o důvěrnosti o zachování tajných informací. Michal Hala se jako konzultant podílel na přípravě 19 veřejných zakázek na zhotovitele stavby v rámci projektů podporovaných operačními programy nebo půjčkou EIB.

Mandátní smlouva s M. Halou byla uzavřena v souladu s vnitřní směrnicí SÚS JMK. Mandatář v souladu se smlouvou odevzdával měsíční zprávy o činnosti. Na jejich základě byly vypláceny měsíční odměny. Dohledání přesného výkonu činností mandatáře v roce 2010 není z dokumentů SÚS JMK úplně možné, ale dotázaný externí subjekt potvrdil vícenásobná jednání s mandatářem. Z jednání se nepořizovaly záznamy s odvoláním na doložku důvěrnosti obsaženou ve smlouvě.

Z dokumentace výběrového řízení náhodně vybrané zakázky nelze nijak vyvozovat, že by veřejná zakázka mohla být M. Halou ovlivněna. Během působení mandatáře došlo ke změně druhu výběrového řízení zakázek, které řešil, směrem k řízení otevřenějšímu. Tyto zakázky byly následně v roce 2011 realizovány v souhrnu za 61 procent předpokládané ceny.

Jako opatření k nápravě bylo řediteli SÚS JMK Ing. Janu Zouharovi uloženo následující:  Mandátní a podobné smlouvy na činnosti spočívající v konzultacích, odborné pomoci apod. uzavírané s fyzickými či právnickými osobami nebudou uzavírány s paušální úplatou za časové období. Úplata bude striktně vázána na konkrétně vykonané činnosti: za měrnou jednotku (např. jednu dokumentaci, analýzu), za uskutečněnou konzultační hodinu apod. V případě užití hodinových sazeb bude konzultant/mandatář povinen doložit provedený úkon (např. záznamem či zápisem z jednání, sepsanou zprávou). Způsob implementace opatření zvolí ředitel SÚS JMK. Bc. Zdeněk Pavlík, člen Rady Jihomoravského kraje

V Evropském roku stárnutí i na jihu Čech

  Přednášku na téma ochrany práv seniorů jako spotřebitelů, vycházky za jihočeskými památkami nebo cyklus seminářů o právním povědomí seniorů… Nejen tyto akce připravuje na jaře tohoto roku informační středisko Europe Direct České Budějovice. „Rok 2012 byl totiž Evropskou komisí vyhlášen jako Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Hlavním záměrem je zvýšit povědomí o významu aktivního stárnutí, prohloubit mezigenerační solidaritu ve společnosti a iniciovat debatu o této problematice. Naše populace stárne, proto je důležité zabývat se možnostmi plnohodnotného zapojení seniorů do každodenního života společnosti,“ uvedla vedoucí Europe Direct České Budějovice Vladimíra Pavlová. Tak, jako v loňském roce podpořilo Europe Direct svými akcemi Evropský rok dobrovolnictví, zapojí se i letos do realizace Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, a to konkrétně ve spolupráci s Městskou organizací Svazu důchodců ČR v Českých Budějovicích. V plánu je řada akcí, které svým zaměřením přispějí k rozšíření povědomí a podpoře aktivního stárnutí.

Přivítají již padesátého tisícího návštěvníka

Obnovitelné zdroje v Hradci Králové navštívilo v roce 2011 celkem 12 690 návštěvníků. Od otevření v květnu 2008 to je více než 47 000 zájemců o interaktivní expozici Skupiny ČEZ na řece Labi. Stejně jako v předchozím roce byl nejúspěšnějším měsícem květen s počtem 2 106 návštěvníků. V tomto období se Informační centrum již tradičně účastní oblíbených prohlídek Královéhradecké muzejní noci. Zároveň zde v průběhu celého roku probíhají různé akce, jako například konference, semináře, přednášky, výstavy a jiné. „Ze zájmu o naši expozici máme velikou radost a v roce 2012 se těšíme na všechny naše další návštěvníky, včetně toho jubilejního s číslem 50 000“ říká průvodkyně Petra Burdová.

Informační centrum Obnovitelné zdroje v Hradci Králové nabízí možnost prohlídky interaktivní expozice o vlastnostech a využití větrné, vodní, geotermální, sluneční energie a energie vzniklé spalováním biomasy. Zároveň je zde pro zájemce možná i prohlídka skutečné malé vodní elektrárny.

V loňském roce celou expozici obohatil nový film věnovaný vodním elektrárnám na řece Labi. Průvodci zároveň připravili pro zájemce několik soutěží v prostorách centra. Vyhlášena byla i letní fotografické soutěž na téma obnovitelné zdroje energie a podzimní fotografická soutěž týkající se historické budovy malé vodní elektrárny Hučák v Hradci Králové. „Hned pro začátek letošního roku jsme připravili novinku v podobě výroční turistické známky ke stoletému výročí uvedení do provozu malé vodní elektrárny Hučák. Prodej dřevěné plaketky, která má z jedné strany vyobrazenu Francisovu turbínu a ze strany druhé budovu Hučáku, je plánován pouze do konce prosince 2012,“ říká průvodce Vladimír Hanuš. Informační centra Skupiny ČEZ je možné nalézt po celé České republice. Nejstarší v Jaderné elektrárně Dukovany bylo otevřeno v roce 1994. Osmým v pořadí je právě Informační centrum v Hradci Králové, jehož hlavním motivem je výroba ekologické elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Nejmladší centrum bylo otevřeno v listopadu 2009 v Elektrárně Ledvice. Jiří Kosina, mluvčí Skupiny ČEZ pro východní Čechy

                                             “HUČÁK”  JIŽ  STO  LET  VYRÁBÍ  ELEKTRICKOU  ENERGII

    Před sto lety byly uvedeny do provozu Francisovy turbíny královéhradecké malé vodní elektrárny na řece Labi. Elektrárna byla postavena na labském „Hučavém“ jezu, podle kterého tato nádherná stavba dostala i své jméno. Stavbu elektrárny na 157. kilometru řeky Labe zadalo zastupitelstvo města Hradec Králové 12. května 1908 a projekt tohoto vodního díla vypracoval ředitel Elektrických podniků pražských prof. Ing. Karel Novák. Secesní budovu navrhl prof. arch. František Sander a na betonovém mostě s ním spolupracoval Ing. František Jirásek. Hydrocentrála elektrárny byla připravena v roce 1911 tak, aby se mohly uskutečnit zkoušky tří Francisových turbín s výkonem 300 koňských sil. První elektřinu tyto vodní turbíny dodaly ke konci ledna 1912, tedy právě před sto lety.

Ve 20. letech minulého století se uskutečnila z důvodu zvýšení výkonu rekonstrukce zařízení. V této podobě pracují všechna její soustrojí dodnes. Generátory jsou dokonce ještě původní z roku 1912. "Francisova turbína se hodí svou konstrukcí na toky se středně vysokým spádem. Obecně platí, že čím větší je spád vody – rozdíl úrovní hladiny nad a pod elektrárnou, tím je její účinnost větší. V případě Hučáku však tento rozdíl snižuje voda z Orlice zvedající spodní hladinu. Zvyšovat horní hladinu nad elektrárnou však není možné, protože by se zaplavily břehy," vysvětluje zákonitosti fungování Hučáku Vladimír Hanuš, průvodce Informačního centra Obnovitelné zdroje.

V historické budově se nachází sídlo společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, a také Informační centrum Obnovitelné zdroje, které nabízí možnost prohlídky interaktivní expozice o vlastnostech a využití větrné, vodní, geotermální, sluneční energie a energie vzniklé spalováním biomasy. Zároveň je zde pro zájemce možná i prohlídka této nádherné stoleté malé vodní elektrárny.

Malé vodní elektrárny společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje lze najít například na Labi, Divoké Orlici, Mži, Vydře, Chrudimce, Moravě a Svratce. Nejstarší elektrárnou je MVE Čeňkova pila na Šumavě s instalovaným výkonem 100 kW a rokem vzniku 1912. V regionu východních Čech společnost provozuje osm malých vodních elektráren – Hradec Králové, Les Království, Pardubice, Pastviny, Práčov, Předměřice, Přelouč a Spálov. Jiří Kosina, mluvčí Skupiny ČEZ pro východní Čechy

Vodu z bazénu využijí v Děčíně hasiči

   Primátor města Děčína předal klíče od čerpacího místa vody pro hasičské cisterny profesionálním i dobrovolným hasičským jednotkám. Předání klíčů bylo spojeno s ukázkou čerpání vody a představením nové velkoobjemové cisterny Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje, stanice Děčín. Nové čerpací místo vody pro hasičské cisterny mají od dnešního dopoledne hasiči v Děčíně. Město Děčín zřídilo pro jednotky požární ochrany na území města čerpací místo z plaveckého areálu v Ploučnické ulici. Hasiči využijí vodu, která odtékala do Labe. Investice na realizaci akce v objemu 230 tisíc korun se do budoucna vyplatí, protože termální voda z vrtu je prakticky čistá a nezpůsobuje poruchy na čerpadlech a usazování kalu v cisternách hasičských vozidel, jako je tomu při čerpání z běžných požárních nádrží nebo z přírodních zdrojů vody, kde je nutná častější výměna vody. Výhodou je také poloha a nepřetržitý 24 hodinový provoz bez ohledu na klimatické podmínky. Čerpací místo budou využívat jednotky profesionálních i dobrovolných hasičů.

Od listopadu loňského roku mají občané Děčína možnost v ulicích města vídat novou techniku Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje, stanice Děčín. Jedná se o velkoobjemovou cisternu na podvozku Tatra 815-7 6x6. Vozidlo bylo pořízeno z rozpočtu Ministerstva vnitra v rámci programu reprodukce požární techniky a jeho cena dosáhla 6 220 000 Kč. Celkem bylo v rámci zakázky dodáno pro Hasičský záchranný sbor České republiky 9 kusů této speciální techniky.

Důvodů, které vedly k zařazení vozidla právě na stanici Děčín je hned několik. Díky zvolenému typu podvozku je cisterna určena především pro zásahovou činnost ve složitých terénních podmínkách volné přírody, hustých lesních porostů a v kopcovitém profilu krajiny. Další předností vozidla je jeho nízká výška (2850 mm), kterou v Děčíně, městě viaduktů, velice oceníme. Díky regulaci tlaku vzduchu v pružinách všech polonáprav lze měnit světlou výšku vozidla i během jízdy a přizpůsobit se tak okamžitě podmínkám terénu. Konstrukce podvozku také umožňuje brodění do výšky vodní hladiny 1200 mm.

 clip_image004

Vozidlo je vybaveno širokou škálou technických prostředků a pro potřeby požárního zásahu veze ve svých nádržích 9000 litrů vody a 540 litrů pěnidla. V uplynulých dvou měsících si hasiči ze stanice Děčín osvojovali způsob jízdy s cisternou a její obsluhu. Po dokonalém zvládnutí všech těchto činností je nyní možné zařadit vozidlo do ostrého provozu a vyrazit s ním k zásahům. Markéta Lakomá, tisková mluvčí