V posledních dnech se v televizích ČT a Prima objevil úspěšný podnikatel Andrej Babiš, jemuž diváci s údivem naslouchali a neměli proti němu takřka námitky. Poté se v médiích vyskytly názory, jestli by A. Babiš neměl jít, když je úspěšný v podnikání, i do politiky. V pravidelné anketě se redakce ParlamentníchListů.cz ptala politologů, zda by se veřejnost respektive voliči nechali Babišem přesvědčit. Mohl by zámožný podnikatel upoutat pozornost jako lídr případné budoucí strany či jako muž v pozadí? Nakolik je lepším "poctivým a angažovaným" podnikatelem než véčkař Vít Bárta, že by mohl oslovit skupinu nezávislých voličů typu VV? Miroslav Mareš z MUB soudí, že samotný Babiš by takovou stranu do sněmovny nevytáhl. ,,Jeho protivníci by proti němu v politickém boji mohli využívat řadu kontroverzních věcí z jeho minulosti. Potřeboval by "svého Johna" a musel by být spíš v pozadí takové strany," míní politolog. Navíc zde údajně hraje v jeho neprospěch skutečnost, že voliči budou po záležitosti s VV spíše ostražití k novému takovému subjektu.
BABIŠ NECHCE DO POLITIKY
Andrej Babiš ale veřejně prohlašuje, že do politiky nechce jít.,,Vstupem do politiky by se velmi ohrozil. Stal by se z něho nepřetržitý terč. Ten člověk toho má tolik na svědomí, ale nefunguje u nás justice," připomíná politolog Rudolf Kučera Babišovu minulost, v níž byl podnikatel několikrát vyšetřován v souvislosti s podezřením z řady ekonomických deliktů, ale nikdy mu žádné nebyly prokázány. Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd UK nechce Babišova ojedinělá vystoupení po letech klidu přeceňovat. ,,O jeho roli je zatím předčasné spekulovat, Záleželo by na tom, jaké "maskoty" a "blondýny" by si Babiš vybral do týmu. Podle toho by se také lépe vidělo, na jakou voličskou skupinu se hodlá zaměřit," sdělil redakci politolog ParlamentnímListům.cz Otec Babiše byl komunistický prominent Štefan Babiš, který zastupoval Československo například při jednání GATT v Ženevě nebo pracoval jako poradce při OSN. Andrej Babiš vystudoval gymnázium v Ženevě a VŠE v Bratislavě. Byl členem KSČ a agentem Státní bezpečnosti. Pracoval v podniku zahraničního obchodu Petrimex, Před rozdělením federace se v Petrimexu podílel na založení české pobočky, později přejmenované na Agrofert. Koncern dodnes ovládá více než sto firem a zaměstnává skoro 20 tisíc lidí. Do holdingu patří například firmy Lovochemie, Precheza, Synthesia, Penam atd., uvedly ParlamentníListy.cz
NESCHOPNÍ POMLOUVAJÍ
Na komunisty dnes někteří politici nadávají. Sami však nic v podnikání neukázali. Kdyby nebyli v politice, snad by se ani neuživili. Za komunistů byl úspěšný také ing. František Čuba, který ve Slušovicích na Zlínsku vytvořil světový úspěšný Agrokombinát, který obdivovali zemědělští odborníci z celého světa, hlavně ze západu. Rovněž František Čuba odmítal jít to politiky, zastávat např. funkci ministra zemědělství. Třikrát mi nabízeli místo ministra… Řekl jsem tehdy, že radši půjdu poklízet telata, než bych šel dělat ministra zemědělství. Pro mě to byl jiný okruh činnosti. Vím, že dnes může dělat ministra každý, ale otázka je jak, říká ing. Čuba. Je velká škoda, že po převratu v roce 1989 Slušovice skončily. Zasloužil se o to i Václav Havel a spol. Ing. Čuba i dnes navrhoval Nečasově vládě, že by opět slávu Slušovic znovu pozvedl. MF Dnes nedávno řekl: Kdyby nám dal někdo 10 miliard korun, tak do jednoho roku by vzniklo nové družstvo, které by fungovalo na stejných principech jako před lety, řekl F. Čuba. Dnes by měly tržby 150 miliard korun, jak vypočítala skupina profesora Tvrdoně. Takže by se jim dařilo velmi dobře. Když byly Slušovice likvidovány, tak se skvěle rozjížděl program biochemie, což obnášelo výrobu přípravků proti komárům nebo škůdcům obilnin. Asi bychom se zaměřili i na výrobu zemědělských strojů. Nedá se to vůbec porovnávat s dřívější dobou. Tehdy ve Slušovicích všechno fungovalo. Neříkám, že nebyly problémy. Byly, ale uměli jsme je odstranit. Budovali jsme nejenom podnik, ale i města a vesnice v okolí. Třeba v roce 1989 jsme v podstatě ze svých prostředků postavili čtyřproudovou silnici do Slušovic. Problém s povolením nebyl. Horší to bylo s penězi. Získali jsme na tu cestu 100 milionů korun od státní plánovací komise. Tyto peníze přišly na krajský národní výbor a ten si nechal 40 milionů. Zbytek přišel na okresní národní výbor. A tam zůstal zbytek. Takže jsme museli použít vlastních 100 milionů, říká F. Čuba.
ČUBA RADÍ ZEMANOVI
Když expremiér Miloš Zeman založil vlastní stranu, získal do ní i F. Čubu, který mu radil s ekonomickým programem. Čuba na sjezdu nové strany mluvil o tom, že bez vyšší účasti státu nelze zvýšit životní úroveň. "Občany nezajímá, zda jsme více doleva nebo doprava, chtějí mít vyšší životní úroveň," řekl Čuba před časem na sjezdu zemanovců. Mluvil o tom, že ve své době měly Slušovice vyšší životní úroveň než Praha a že i nyní by se Strana práv občanů - zemanovci měla soustředit hlavně na rozvoj regionů. "Bez vyšší účasti, bez zásahů státu to nejde," řekl Čuba. Zeman si Čuby velmi považuje a označil ho za podobný typ člověka jakým byl ve své době Baťa, který vybudoval celosvětově známou obuvnickou firmu. "Naše země potřebuje více lidí jako je Baťa a Čuba a méně lidí jako je Kožený," říká Miloš Zeman v narážce na Viktora Koženého, jenž zbohatl na kupónové privatizaci a nyní se před stíháním a soudy za podvody skrývá na Bahamách. Čuba je v Zemanově nové straně řadovým členem, ale jako poradce má vedení strany pomáhat s ekonomickým programem. Do Sněmovny nekandidoval, i když je to škoda. "Neexistuje síla, která by mě dostala do politiky. Je mi 74 let a mám svoje za sebou," řekl iDNES.cz Čuba. O rozhovor zájem neměl - tvrdí totiž, že mu novináři ublížili tím, jak po roce 1989 psali o "jeho" Slušovicích. Proč naše země nevzkvétá? Protože náš stát je systematicky rozkrádán a rozprodáván," řekl Čuba. Ing. Čuba však neradí jen M. Zemanovi, ale i političce Bobošíkové, poslanci Gazdíkovi a dalším.
Když před převratem v roce 1989 přijel do Slušovic zájezd novinářů z Prahy, ing. Čuba jim nejdříve pustil film o všech provozech Agrokombinátu.Teprve poté přišel a odpovídal na četné dotazy. Odpověděl i na to, že by nechtěl být ministrem zemědělství ani tehdy, kdyby dostával místo korun ve výplatním sáčku západoněmecké marky… Kromě zemědělské výroby měl podnik i stavební firmy, budoval nové obchodní domy na Zlínsku, v Praze i v dalších městech ČSFR, na Ministerstvu zemědělství v Praze měl vlastní potravinářskou prodejnu, ve Slušovicích vybudoval dostihové závodiště, pořádal pravidelné závody, měl velký chov koní, podporoval automobilové závodníky, fotbalisty a další sportovce, měl vlastní výzkumné a vývojové pracoviště, v obcích kolem Slušovic vlastní dopravu, v níž lidé jezdili za korunu, budoval pro ně byty, domy, pravidelně je vysílal na dovolenou do světa. V plánu bylo i zřízení rozsáhlého rekreačního zařízení ve Vietnamu a v dalších zemích světa.
VYBUDOVALI SKUTEČNÝ SOCIALISMUS
Ing. Čuba: Nebrečím nad tím, co se stalo. Tehdy se nám dařilo, na co jsme sáhli. Byli jsme si vědomi toho, že přijde doba, kdy se nám dařit nebude. Ale tvrdím, že byla chyba, že byl agrokombinát zlikvidován. Protože to, co tam fungovalo, dodnes jinde nefunguje. Nejen tady ve Slušovicích, ale ani ve státě. Ve zprávě prof. Tvrdoně bylo uvedeno, že Slušovice vybudovaly skutečný socialismus, zatímco ve státě se o socialismu jenom mluvilo. Bylo tam vypíchnuto několik zvláštností, které u nás platily. Například to, že pokud měl člen zemědělského družstva alespoň ze 30 procent pravdu, musel být jeho požadavek přijat. Družstevníci měli nulovou výpovědní lhůtu, takže mohli kdykoliv odejít. Zatímco družstvo nikoho nemohlo odvolat, tu pravomoc měla jen členská schůze. V celé historii družstva byli pouze dva lidé vyloučeni. U nás se vše převádělo na samostatné organizační jednotky. Náš řidič třeba dostal nákladní auto do socialistické péče. Což byl skrytý název pro podnikání. To auto mělo hodnotu 100 tisíc korun. Úkoly mu stanovil dispečink, a když udělal práci za tisíc korun, tak ještě ten den mohl přijít do naší vnitropodnikové banky, kam mu přišla tato částka. On z ní zaplatil pohonné hmoty, náhradní díly či pneumatiky a odvod podniku. Zůstalo mu třeba 400 korun, které si mohl vyzvednout. Lidé si tak pronajímali skleníky, obchody i restaurace. Postupně jsme rušili mzdový řád a družstevníci se vypláceli sami. I to byla v té době zvláštnost. Jde o motivaci lidí. Vycházeli jsme z toho, že člověku se od přírody nechce pracovat. K práci musí být donucen neboli aktivizován. Proto jsme stanovili šest aktivizačních faktorů, třeba existenční, seberealizační nebo faktor strachu. Systém řízení podniku u Baťů jsem začal studovat až zpětně, když se mě na to lidi ptali. Fungoval trochu jinak. Baťova škola práce třeba produkovala víc lidí, než mohla pracoviště podniku přijmout. Ročně přišli k jedné výrobní lince, u níž pracovalo 30 lidí, čtyři noví zaměstnanci. A jejich šéf musel přemýšlet, koho vyhodí. Oni to věděli, měli strach a makali. Ale my jsme měli víc faktorů než Baťa. Třeba faktor seberealizace jsme využívali u hlavních pracovníků. Byli bodovaní od jedné do pěti za různé úseky své činnosti. Od hospodářských výsledků až po péči o družstevníky. A kdo dostal celkem méně než tři body, byl přeřazen do nižší funkční a platové kategorie. Kdo získal víc než 4,5 bodu, byl naopak povýšen. A každý nový vedoucí musel taky projít tři až šest pracovišť během půl roku, aby ukázal své schopnosti. I když byl vysokoškolák, tak nejprve pracoval manuálně. Šlo o to, aby se osvědčil. A také aby pronikl mezi dělníky a věděl potom jak s nimi jednat.
JAK PODNIKALI…
Ing. Čuba: Tehdejší vrchnost nás neměla zájem podporovat. Ministr vnitra Jaromír Obzina na nás dokonce vyhlásil bezpečnostně politické sledování. To jest takové, které může vyhlásit bez vědomí okresního a krajského výboru KSČ. Z toho sledování byla vypracována 120stránková zpráva, kterou dostal na stůl prezident Gustáv Husák. Bylo v ní ale tolik chyb, že pro nás naštěstí neměla žádný negativní důsledek. Z toho je ale vidět, že ne každý nám vycházel vstříc. Využívali jsme až na hranu tehdejší zákony. Dařilo se nám a nikdo nám v tom nebránil. Nevím taky, proč by měl. Vím třeba, že když dostal Husák ráno noviny, tak v nich měl červeně označená místa, kde se psalo o Slušovicích. Neměl nás rád, ale nikdy nám neublížil. U někoho jsem to měl horší, u někoho lepší. Když bychom to vzali do vrchu, tak u Husáka jsme to neměli dobré. U předsedy vlády Ladi Adamce to bylo naopak. Chtěl, abych mu dělal náměstka. Odmítl jsem to a on se pak rozzuřil. Takže potom k nám už neměl příznivý vztah. Ten ale měl třeba jiný premiér Lubomír Štrougal, i když ve Slušovicích nikdy nebyl. Milouš Jakeš tady byl často. Znal mého otce, ke Slušovicím měl příznivý vztah. Štěpán tady byl až po roce 1989. Byl jsem členem KSČ se vším, co to obnášelo. Nestydím se za to, že jsem v KSČ byl.
OCENÍ PREZIDENT ČUBU A BABIŠE…?
Agrokombinát Slušovice na Zlínsku byl známý nejen v ČR, ale v celém světě. Zahraniční delegace se ve Slušovicích každou chvíli střídaly, protože takový prosperující zemědělský kombinát nikde na světě nebyl a není. Mezi vyznamenanými osobnostmi na Pražském hradě 28. října by měl stát také ing. František Čuba. Prezident V. Klaus by mu měl dát vyznamenání za to, co udělal pro ekonomiku ČR. A vedle ing. Čuby by měl být i Andrej Babiš za současné úspěšné podnikání. Odhodlá se k tomu Václav Klaus v době, kdy je ještě prezidentem…? /re/